14 C 128/2021-68 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 28. 1. 2021 domáhal proti žalovanému zaplacení peněžního plnění uvedeného ve výroku tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen Smlouva) a podpisem Smlouvy se staly její nedílnou součástí též úvěrové podmínky (dále též ÚP) a podpisem žalovaný stvrdil, že se s těmito rovněž seznámil. Žalobce tvrdil, že před uzavřením Smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku. Přezkoumávají klientské informace o proměnných, kterými je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a také nahlíží do externích úvěrových registrů. Jejich výstupem je stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky. Teprve na základě tohoto byla uzavřena se žalovaným Smlouva se sjednaným úvěrovým rámcem 17.000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal žalobci poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve Smlouvě a přitom výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4% z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 30.139,23 Kč a za poskytnutý úvěr uhradil 31.206 Kč s tím, že tato uhrazená částka byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Žalobce přitom odkázal na přiložený splátkový kalendář, který se stal nedílnou součástí žalobních tvrzení. Žalovaný porušil svoji povinnost hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a proto žalobce postupoval v souladu s hlavou 7 § 2 ÚP a využil možnosti úvěr zesplatnit a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobce úvěr takto zesplatnil ke dni 29. 9. 2020 a dopisem z téhož dne byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru. Žalobce vyzval žalovaného v souladu s ust. § 142a o.s.ř. k úhradě celého dluhu před podáním žaloby. Žalovaný však na tuto výzvu nijak nereagoval a ke dni sepsání žaloby registroval žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 17.400,27 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 15.784,27 Kč, poplatku 196 Kč, nákladů na vymáhání 400 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1.020 Kč. Žalobce rovněž dotvrdil v žalobě ohledně těchto částek, jak k jejich výši došel a v této souvislosti poukázal na to, že postupoval v souladu s hl. 5 § 6 ÚP, hl. 12 § 1 ÚP. Smluvní pokutu ve výši 1.020 Kč stanovil v souladu s ust. hl. 12. § 1 ÚP. Žalobce rovněž provedl částečnou kapitalizaci jak komerčního úroku, tak i zákonného úroku z prodlení, vždy za období od 14. 10. 2020 do 27. 1. 2021. 2. Žalobce na výzvu soudu doplnil žalobní tvrzení týkající se jeho postupu při prověřování schopnosti žalovaného úvěr zaplatit ještě před uzavřením Smlouvy a v podání ze dne 31. 8. 2021 citoval z obsáhlé judikatury [anonymizováno] dvora Evropské unie, zdůraznil z této judikatury i z platné právní úpravy ČR a to konkrétně zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, že není z ní možné dovodit jeden konkrétní„ nejlepší“ postup posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, ale považuje za nejvhodnější použitý statistický model, který předvídá selhání spotřebitele lépe, než posouzení úvěrovým pracovníkem bez použití takového modelu. Žalobce tedy vycházel z tohoto názoru a zjišťuje vždy i konkrétně od žalovaného jeho kreditní skóre, přitom je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Výsledkem zkoumání úvěruschopnosti je limit nejvyšší měsíční splátky a konkrétně u žalovaného bylo podstatné pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky zdroj příjmu, výše úvěrového rámce, měsíční splátky, čistý měsíční příjem, čistý měsíční příjem všech ostatních členů v domácnosti, měsíční výdaje domácnosti na bydlení, stanovení životního minima členů domácnosti, včetně souhrnné měsíční splátky jiných úvěrových závazků, s přihlédnutím k tomu, že žalovaný je ženatý a vlastní samostatné bydlení. Žalobce také doložil zprávu z [anonymizováno] registru klientských informací, ze kterého je zřejmé, že byl hodnocen pozitivně, stejně tak dotaz do registru ISIR byl proveden s výsledkem - v registru nenalezen. Žalobce ze všech těchto důvodů uzavřel se žalovaným Smlouvu. 3. Okresní soud v Prostějově vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušen, neboť žalovanému se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou. 4. Žalovanému byla též žaloba doručena do vlastních rukou dne 26. 5. 2021 s výzvou, aby se k žalobním tvrzením vyjádřil, avšak to se nestalo. 5. Žalovaný až na soudním jednání, ke kterému se dostavil, v podstatě uznal dluh, který je předmětem tohoto řízení s tím, že z této částky od sepisu žaloby nic neuhradil, proto souhlasil se žalobními tvrzeními. 6. Žalobce a jeho zástupce se jednání nezúčastnili, z jednání se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud takto rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 7. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem, neboť žalovaný ani po poučení soudem podle § 119a o.s.ř. další tvrzení neměl a důkazy nenavrhl, a to konkrétně: výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 29. 9. 2020, předžalobní výzvou k plnění z 22. 10. 2020, dokladem o odeslání upomínky, výpisem čerpání a splátek úhrad žalovaným, úvěrovými podmínkami [anonymizována dvě slova] služby, úvěrovou smlouvou ze [datum], přílohou [číslo] Smlouvy, dokladem o doručení, úvěrovou zprávou a potvrzením o provedení dotazu do registru [příjmení], z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci. 8. Ze Smlouvy, že ji žalobce (dále též úvěrující) uzavřel se žalovaným (dále též spotřebitelem) dne [datum], kdy byla oběma smluvními stranami podepsána s tím, že žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil, že nedílnou součástí Smlouvy je příloha [číslo] tj. zákonné informace o Smlouvě a úvěrových podmínkách žalobce, že tyto listiny převzal a s jejich obsahem se seznámil. Žalovaný uvedl osobní údaje o své osobě (ženatý, vlastní bydlení, čistý měsíční příjem 12.000 Kč, partnerky též 12.000 Kč, počet vyživovaných dětí je 1 s tím, že je mu poskytnut na základě podpisu Smlouvy bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 15.000 Kč, při RPSN 38,71%, roční úrokové sazbě 26,28%, s celkovou částkou splatnou spotřebitelem 17.723 Kč s tím, že v případě úvěrového rámce tzv. personalisované karty byl limit stanoven na 17.000 Kč, při RPSN 37,63% ročně, s celkovou částkou splatnou spotřebitelem 25.008 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný v rámci plnění ze Smlouvy od žalobce převzal bezhotovostně na úvěrovém účtu částku 30.139,23 Kč a za toto uhradil částku 31.206 Kč. Úvěr řádně nesplácel, dostal se se splněním povinností plynoucích ze Smlouvy do prodlení, a proto žalobce v souladu s hlavou 7 § 2 ÚP využil možnosti zesplatnit úvěr a tím požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 29. 9. 2020 jak soud zjistil ze splátkového kalendáře a tentýž den jej podáním označeným„ výzva ke splacení celého úvěru“ vyzval k zaplacení celé dlužné částky ve výši 19.309,84 Kč a to nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy na konkrétně uvedený bankovní účet žalobce. Žalovaný ani poté na toto nereagoval a dluh neplatil. Předžalobní výzvou zástupce žalobce ze dne 22. 10. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě této dlužné částky, která je předmětem řízení, se stručným popisem skutkového stavu věci a právním posouzením s poučením o tom, že pokud dluh do 7 dnů neuhradí na konkrétní účet uvedený v předžalobní výzvě, bude proti žalovanému zahájeno soudní řízení (zjištěno z předžalobní výzvy z 22. 10. 2020) s tím, že tato předžalobní výzva byla stejně jako všechny ostatní listiny doručovány prostřednictvím držitele poštovní licence České pošty žalovanému na adresu uvedenou ve Smlouvě, která se ostatně nezměnila ani v průběhu předmětného soudního řízení. Soud zjistil, že žalovanému byly veškeré listiny žalobcem i jeho zástupcem doručovány na tuto adresu a z jejich obsahu mu muselo být známo na jaký účet má dluh zaplatit. Pokud se mu některé listiny nedostaly do faktické moci, nejde tato skutečnost k tíži žalobce. Ostatně žalovaný ani tuto námitku nevznesl a jak uvedl na jednání, byl si vědom své povinnosti dluh zaplatit, když netvrdil, že by nad rámec žalobních tvrzení něco více uhradil. Žalobce kromě jistiny, jak z výroku rozsudku vyplývá, požadoval též dohodnutý komerční úrok ve výši 26,28% ročně a zákonný úrok v případě prodlení žalovaného s jednotlivými dohodnutými splátkami úvěru. 9. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanove