14 C 229/2019-123 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobci se společnou žalobou doručenou [název soudu] dne [datum] domáhali vydání ve výroku uvedeného rozhodnutí. Žalobci tvrdili, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 60 m2 a pozemku parc. [číslo] které jsou označeny jako zastavěná plocha a nádvoří a zahrada, vše v obci [obec] a stavebním území [anonymizováno], oba zapsány na [list vlastnictví], v Katastru nemovitostí vedeném pro [územní celek], [stát. instituce] (dále pozemky žalobců a žalovaný je vlastníkem sousedícího pozemku žalobců, parc. [číslo] o výměře [výměra], který je označen jako zahrada, zapsáno na [list vlastnictví] (dále pozemek žalovaného). Pozemky žalobců a žalovaného se nachází v kaskádovitém kopci, kdy přístup na pozemky žalobců není možný z veřejné cesty, neboť s ní nejsou dostatečně spojeny. Žalobci a jejich právní předchůdci již od 50. let minulého století využívali stezku přes pozemek žalovaného v dobré víře, že jim náleží služebnost stezky, zatěžující pozemek žalovaného. Žalovaný nabyl do vlastnictví tento pozemek na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s účinky [datum], zápis byl proveden dne [datum]. Žalovanému muselo být hned při nabytí vlastnického práva zřejmé, že přes tento pozemek vede očividně nejjednodušší cesta spojující pozemky žalobců s veřejnou cestou, měl být s touto skutečností srozuměn, i když služebnost stezky nebyla ve prospěch žalobců zapsaná do katastru nemovitostí. Žalovaný poté, co nabyl tento pozemek do vlastnictví, začal znemožňovat žalobcům průchod přes pozemek s argumentací, že služebnost není zapsána v katastru nemovitostí. Žalobci tvrdí, že takto pozemek užívali jejich právní předchůdci na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřela [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako pronajímatelka s [jméno] [příjmení], jako právní předchůdkyní žalobců, [jméno] [příjmení], jako tehdejším nájemcem a pozdějším vlastníkem pozemku žalovaného a [jméno] [příjmení], jako nájemcem. Na základě čl. VIII nájemní smlouvy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] propůjčili [jméno] [příjmení] a všem jejím rodinným příslušníkům a návštěvníkům právo průchodu a odchodu, právo stezky přes jejich pozemky a to kolem plotu. Dle nájemní smlouvy bylo ujednáno, že později bude vyhotoven k tomuto stavu pozemků geometrický plán. Výše uvedené vyplývá z pozdějšího geometrického plánu vyhotoveného dne [datum]. Žalobci zdůraznili, že rovněž ve smlouvě o dočasném užívání pozemku ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jakožto vlastníkem, a [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyní žalobců) a [jméno] [příjmení] (tehdejší uživatel a pozdější vlastník pozemku žalovaného), je v čl. VIII zmínka o přístupu k jednotlivým pozemkovým dílům, kde je uvedeno, že podmínky spoluužívání a způsob přístupu k jednotlivým pozemkovým dílům a ke studni jsou upraveny ve zvláštní, samostatné dohodě mezi uživateli. Žalobci tímto poukazovali na dobrou víru užívání stezky přes pozemek žalovaného od roku [rok] s tím, že na začátku 80. let se právní předchůdci žalobců stali vlastníky pozemku žalobců a stezku přes pozemek žalovaného v dobé víře, že jim náleží služebnost stezky, užívali a užívají dodnes. Na základě těchto skutečností se žalobci obrátili na žalovaného dne [datum], s nabídkou na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti stezky, ve prospěch pozemku žalobců a zatěžující pozemek žalovaného. Toto však bylo odmítnuto. Žalobci za této situace mají za to, byť tato právní skutečnost není zapsána v katastru nemovitostí, že vydrželi právo chodit po stezce, či se po ní dopravit svoji silou a právo, aby po stezce chodili jiné oprávněné osoby, tedy i žalobci po pozemku žalovaného. Věcné břemeno proto zatěžuje pozemek žalovaného dodnes. Žalobci tvrdili existenci naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., neboť pozemky žalobců nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou a kvůli negativnímu postoji žalovaného, odmítnutí smírného řešení sporu, žalobci nemají jinou možnost. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne [datum], neodmítal požadavek žalobců, pokud by byl„ rozumný a umírněný“. Žalovaný výslovně neuznal nárok uplatněný žalobci, žalobu považoval za nedůvodnou. Žalovaný nepopřel vlastnická práva k pozemkům tak, jak tvrdili žalobci, ale nesouhlasil s tím, že by při nabývání vlastnického práva k pozemku věděl, či byl srozuměn, že žalobci využívají stezku přes jeho pozemek ke svým pozemkům. Žalovaný předmětné nemovité věci kupoval v roce 2019 v dobré víře, že na nich neváznou žádná věcná břemena, když o tomto byl v písemné kupní smlouvě ze dne [datum] výslovně ujištěn. Žalovaný popřel, že by žalobcům znemožňoval průchod přes jeho pozemek, chodí přes něj stále. Žalovaný tvrdil, že se pohybují volně po celém pozemku, jak se jím zlíbí a nevyužívají žádné konkrétní cesty. Poukázal na to, že žalobci se na své pozemky mohou dostat jednodušší cestou, než přes pozemek žalovaného, např. tím, že by chodili z hlavní cesty přes pozemek, který patří [jméno] [příjmení]. Podle názoru žalovaného se jedná o nejkratší a nejjednodušší cestu k pozemkům žalobců. Žalovaný poukázal i na další způsoby, jak by se mohli žalobci dostat na svůj pozemek, které považoval za jednodušší a šetrnější, než přes pozemek žalovaného. Předložené listiny, nájemní smlouva, smlouva o dočasném užívání pozemku a geometrický plán nesvědčí o existenci práva věcného břemene ve prospěch žalobců, zatěžující pozemek žalovaného. Ohledně obsahu čl. VIII nájemní smlouvy z [datum] žalovaný poukázal na to, že [jméno] [příjmení] nevystupuje jako vlastník předmětných pozemků, nyní ve vlastnictví žalovaného, ani [jméno] [příjmení] nevystupuje jako vlastník nyní předmětných pozemků ve vlastnictví žalobců. Smluvní strany vystupovaly jako nájemci, či uživatelé předmětných nemovitých věcí. [příjmení] předmětných pozemků, jak vyplynulo z nájemní smlouvy, byla určena jednoznačně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která si však žádné právo stezky s ostatními účastníky smlouvy, jako nájemci a uživateli nedohodla. Pokud si toto dohodli uživatelé, tedy nájemci bez účasti tehdejšího vlastníka nemovitých věcí, nemůže se jednat o platnou dohodu ve smyslu zřízení věcného břemene práva stezky. I když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu deseti let a dne [datum] byla prodloužena na dobu dalších deset let, dále její platnost prodlužována v roce [rok] nebyla, a proto účinnost této smlouvy zanikla k [datum]. Žalovaný vyslovil názor, že věcné břemeno ve prospěch žalobců by muselo být zřízeno zcela konkrétně geometrickým plánem, ve kterém by bylo přesně vyznačeno, co žalobci nedoložili, ani takový geometrický plán jako důkaz nenavrhují. Z těchto důvodů navrhl, aby žaloba byla tak, jak byla podána, jako nedůvodná zamítnuta. 3. Žalobci v replice na vyjádření žalovaného v podání ze dne [datum] poukázali na ust. § 1095 a § 1091 odst. 2 o.z. a tvrdili, že vydrželi právo odpovídající právu průchodu přes pozemek žalovaného na pozemek žalobců, znovu poukázali na listiny, které předložili se žalobou, ze kterých tato dobrá víra vyplývá, a nebyla zpochybněna nikdy dříve, než když bylo převedeno vlastnické právo k nemovitosti na žalovaného. Žalobci měli za to, že mimořádné vydržení ve smyslu ust. § 1095 o.z. se vztahuje na držbu vykonávanou tzv. contra tabulas. Žalobci s ohledem na historický sled událostí podpořený předloženými listinami s odkazem na ust. § [číslo] a § [číslo] za splnění ust. § 3081 o.z. věcné břemeno mimořádně vydrželi ke dni [datum]. Žalobci zdůraznili také stávající judikaturu Nejvyššího soudu, např. sp. zn. 22 Cdo 2077/99, kde bylo judikováno, že oprávněná držba se nemusí nutně opírat o existující právní důvod, postačí, aby tu byl domnělý právní důvod. Důkazní břemeno o existenci skutečností zakládající držbu leží na tom, kdo se práv vzešlých z držby dovolává. V případně prokázaného nerušeného užívání již od [anonymizováno] století, je třeba přehodnocení důkazů ohledně existence držby dlouhodobě užíváné vyložit ve prospěch toho, kdo držbu tvrdí. Žalobci mají za to, že nelze zpochybnit ani jejich naléhavý právní zájem, který dovozují z judikatury Nejvyššího soudu např. sp. zn. [spisová značka]. Žalobci popřeli argument žalovaného, že se mohou dostat na své pozemky jednodušší cestou, protože terén, kde se pozemky nachází, je svažitý a kaskádovitý. Žalobci zdůraznili, že jakákoliv další možnost dostat se na jejich pozemek, bude spojena s vystupováním a sestupováním do a z prudkého kopce, což je nezbytné u obou stezek navrhovaných žalovaným. Žalobci zdůraznili, že v článku VIII. předmětné nájemní smlouvy obsahuje dohodu mezi nájemci o tom, že propůjčují [jméno] [příjmení], všem jejím rodinným příslušníkům i návštěvníkům právo průchodu, odchodu, právo stezky přes pozemek žalovaného. 4. Žalobci v podání ze dne [datum] rozšířili žalobu o eventuální petit pro případ, že soud primární petit zamítne. Pro tento případ žádali, aby soud rozhodl tak, povoluje vlastníkům pozemků žalobců služebnost, která odpovídá právu nezbytné cesty vykonávané způsobem chůze po části pozemků žalovaného, jak bylo vyznačeno geometri