14 C 43/2021-102 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 28. 8. 2020 domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedeného peněžního titulu s odůvodněním, že žalobce (věřitel) uzavřel se žalovaným (dlužníkem) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále též Smlouva), na základě níž byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 10.000 Kč a to za úplatu a úrok, a dále za administrativní poplatek ve výši 300 Kč, který byl splatný jednorázově při výplatě úvěru. Celkové náklady spotřebitelského úvěru byly dohodnuty ve výši 7.200 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal dlužnou částku v celkové výši 16.900 Kč po odečtení administrativního poplatku ve výši 300 Kč, splatit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.300 Kč s tím, že úrok a úplata byli splatné v prvních pěti měsíčních splátkách a také částečně v 6. splátce, jak bylo ujednáno v čl. I a II Smlouvy a bodu 1 Obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí Smlouvy. Žalovaný si sjednanou jistinu převzal v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný před podáním žaloby uhradil závazek a to v rozsahu administrativního poplatku ve výši 300 Kč, a dále celkem 5.400 Kč. Žalovaný se dne 11. 9. 2013 dostal do prodlení se splácením svého závazku, vyplývajícího ze Smlouvy, neboť řádně a včas neuhradil 5. splátku splatnou dne 10. 9. 2013. Úhradu úplatu ve výši 4.900 Kč žalobce nepožaduje. Žalobce požaduje v souladu s bodem 3 Obchodních podmínek smluvní pokutu ve výši 531 Kč za každý započatý kalendářní měsíc v prodlení žalovaného se zaplacením jistiny a z toho vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu v celkové výši 44.604 Kč. S ohledem na výši již uhrazené částky žalobce požaduje z tohoto titulu pouze 6.372 Kč. Žalobce vyzval žalovaného postupem podle § 142a o.s.ř. k dobrovolné úhradě tohoto dluhu před podáním žaloby, k tomu však nedošlo. Žalobce na výzvu soudu ze dne 29. 7. 2021 ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy vzal žalobu v rozsahu uvedeném v odstavci I zpět, když zůstalo nesporným, že žalovaný částku 10.000 Kč skutečně převzal, a z tohoto titulu uhradil částku 5.700 Kč. Zbývá tak uhradit částku 4.300 Kč. Žalobce připustil, že i když by nezkoumal před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit, vzniklo na straně žalovaného z uvedeného důvodu bezdůvodné obohacení, které požaduje. 2. Žalovaný se prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka ústně vyjádřil k věci na prvním soudním jednání, vyslovil souhlas s částečným zpětvzetím žaloby a připustil, že žalobci vznikl nárok na úhradu dosud nevrácené částky, tj. částky 4.300 Kč. 3. Žalobce ani jeho zástupce se k soudnímu jednání nedostavili, i když byli k němu řádně předvoláni a toto předvolání bylo doručeno zástupci žalobce do datové schránky dne 26. 11. 2021, z účasti se omluvili a požádali, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. Pro případ, že soud dospěje k závěru, že je nutno ze strany žalobce doložit dalších písemných, či jiných důkazů, nechť je žalobce k tomuto vyzván a tyto budou soudu obratem doručeny. Soud z tohoto důvodu rozhodl bez přítomnosti žalobce, jeho zástupce (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: smlouvou o úvěru z [datum], předpisem splátek platným od 1. 1. 2013, předžalobní upomínkou z 23. 7. 2020, včetně poštovního podacího archu, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci. 5. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalovaný od osoby oprávněné jednat za žalobce převzal jistinu v hotovosti ve výši 10.000 Kč, což potvrdil podpisem Smlouvy a zavázal se uhradit věřiteli jistinu a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7.200 Kč, tedy celkem 17.200 Kč a to v 13 měsíčních splátkách ve výši 1.300 Kč. Při podpisu Smlouvy zaplatil za úvěr úplatu ve výši administrativního poplatku, tj. 3% z jistiny, tj. 300 Kč. Ve Smlouvě byly sjednány sankce spojené s nesplněním povinností žalovaného dluh řádně dohodnutým způsobem zaplatit (zjištěno ze Smlouvy). Z Předpisu splátek platného od 1. 1. 2013 pro Smlouvu soud zjistil, že žalovaný – dlužník ji podepsal a tím byl seznámen se splátkovým kalendářem a postupem, jak bude každá platba splátky započtena na úrok, úplatu a jistinu. Z připojeného přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na dluh ze Smlouvy uhradil postupně částku 5.400 Kč a ke dni podpisu Smlouvy administrativní poplatek ve výši 300 Kč. Tato skutečnost s ohledem na vyjádření opatrovníka žalovaného byla též nesporná. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl řádně v souladu s ust. § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě zbývajícího dluhu ze Smlouvy, v celkové výši 11.500 Kč s tím, že dle připojeného poštovního podacího archu tato výzva byla doručována žalovanému na soudu známou adresu. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný nad rámec uvedených skutečností žalobci něco z tohoto právního titulu uhradil. 6. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením Smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle ustanovení § 451 odst. 1,2 zák. č. 40/1964 Sb. (dále obč. zák.), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 8. Podle ust. § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná, nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhém vše, co podle ní dostal. 9. Podle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb. (dále obch. zák.), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Soud na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu tento posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru. 11. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva, která svými obsahovými náležitostmi splňuje podmínky, za kterých byla ke dni tohoto právního jednání uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 497 obch. zák. ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy. Žalovaný dohodnutý úvěr ve výši 10.000 Kč proti podpisu Smlouvy převzal a zavázal se tento úvěr za dohodnutých podmínek zaplatit. S ohledem na postavení žalovaného, jako slabší smluvní strany a obsah uzavírané Smlouvy, je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě o. z.), též podle zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, tj. včetně novely zák. č. 43/2013 Sb. a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavřením v souladu s touto právní úpravou. V této souvislosti byl žalobce s předvoláním k jednání vyzván, aby doplnil žalobní tvrzení o to, jakým způsobem žalobce splnil povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit plánovaný úvěr, soud přitom poukázal na stávající judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR. Povinností úvěrujícího bylo podle platné právní úpravy před uzavřením Smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Bylo zjištěno, že žalobce takto nepostupoval, nic ani na výzvu soudu nedotvrdil, naopak poukázal na to, že pokud nebude shledána důvodnou povinnost žalovaného plnit ze Smlouvy, je třeba, aby žalovaný na dluh plnil z titulu bezdůvodného obohacení a v tomto rozsahu omezil žalobu a částečně vzal žalobu zpět a to v rozsahu, jak je uvedeno v odstavci I. výroku, ve kterém soud za souhlasu opatrovníka žalovaného též řízení zastavil a to podle ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. (odst. I. výroku). Ve zbývajícím rozsahu, tj. výši bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení od data, kdy byl žalovaný vyzván žalobcem k plnění ze Smlouvy, tj. od 25. 7. 2020, požadoval též zákonný úrok z prodlení. Soud má tak za prokázáno, že žalobce sám uznal, že se zákonnou úpravou neřídil a schopnost žalovaného úvěr zaplatit nezjišťoval. Z tohoto důvodu je Smlouva absolutně neplatná, protože odporuje zákonům (§ 580 o. z.). Žalovaný z převzaté peněžní částky ve výši 10.000 Kč vrátil žalobci, jak bylo prokázáno, částku 5.400 Kč, proto je povinen žalobci zbytek z této částky, tj. 4.300 Kč vrátit. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Od následujícího d