15 C 172/2021-69 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 20. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 11.154,25 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu nákladů vzniklých žalobkyni v důsledku nedostatečného vyklizení bytu žalovanou ve výši 5.640 Kč, kdy tato částka byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 22. 1. 2020, splatnou dne 5. 2. 2020, dále z titulu opravy zámku ve vstupních dveřích do bytu, což bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 4. 3. 2020, splatnou dne 18. 3. 2020, a dále z titulu opravy žaluzií v bytě, což bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 21. 2. 2020, splatnou dne 6. 3. 2020. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že má ve správě bytový dům v [obec] na ulici [ulice a číslo] na p. [číslo] na [list vlastnictví], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [stát. instituce], kdy vlastníkem tohoto bytového domu je [územní celek]. V tomto bytovém domě se ve 3. podlaží nachází byt [číslo] o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím, k němuž byl na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi Statutárním městem Prostějov a žalovanou dne 16. 9. 2019 sjednán nájem na dobu určitou od 1. 9. 2019 do 30. 11. 2019 s měsíčním nájemným ve výši 5.561 Kč včetně služeb spojených s užíváním bytu. Nájem byl ukončen dne 31. 12. 2019, kdy žalovaná nájemní byt předala žalobkyni. Vzhledem k tomu že žalovaná předmětný byt nedostatečně vyklidila, byl byt vyklizen žalobkyní a částka za toto vyklizení činila 5.640 Kč, která byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 22. 1. 2020, splatnou dne 5. 2. 2020. Dále byl v souvislosti s tímto opraven zámek ve vstupních dveřích do bytu, což bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 4. 3. 2020, splatnou dne 18. 3. 2020, a rovněž byly v bytě opraveny žaluzie, což bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 21. 2. 2020, splatnou dne 6. 3. 2020. Celkem tedy žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 11.154,25 Kč, kterou žalovaná dosud neuhradila, a to ani na základě výzvy žalobce ze dne 14. 5. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná, přestože jí žaloba s výzvou k vyjádření byla řádně doručena do vlastních rukou dne 16. 8. 2021 (do [stát. instituce]). 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a důkazů vyplývajících z obsahu spisu, které byly potřebné ke zjištění skutkové stavu (ust. § 120 odst. 2 o. s. ř.). Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 29. 8. 2021, č.j. 15 C 172/2021-49, vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které jí bylo doručeno do Věznice Světlá nad Sázavou, kde převzetí doručované písemnosti žalovaná potvrdila dne 16. 8. 2021 svým podpisem na doručence, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutokovém stavu věci (§ 157 odst. 4 o.s.ř.): Žalovaná byla do 30. 11. 2019 nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím ve 3. podlaží bytového domu v [obec] na ulici [ulice a číslo] na p. [číslo] který je ve vlastnictví [územní celek] a ve správě žalobkyně, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 16. 9. 2019. Po ukončení nájmu žalovaná byt předala žalobkyni. Jelikož žalovaná byt řádně nevyklidila, vznikly žalobkyni náklady spojené s vyklizením bytu ve výši 5.640 Kč, které žalobkyně přefakturovala žalované fakturou [číslo] splatnou dne 5. 2. 2020. Navíc žalobkyni vznikly náklady spojené s opravou žaluzií v předmětné bytě ve výši 3.979 Kč, které žalobkyně přefakturovala žalované fakturou [číslo] splatnou dne 6. 3. 2020, a náklady spojené s opravou zámku vchodových dveří do bytu ve výši 1.535,25 Kč, které žalobkyně přefakturovala žalované fakturou [číslo] splatnou dne 13. 3. 2020. Žalovaná předmětné faktury i přes výzvu žalobkyně dosud neuhradila. 5. Na základě uvedeného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Z ustanovení § 2225 odst. 1, § 2292 a § 2293 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyplývá povinnost nájemce odevzdat po skončení nájmu byt pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal. Byt je řádně odevzdán, nebrání-li nic pronajímateli mj. v užívání bytu. V posuzované věci žalovaná tuto povinnost podle obsahu spisu nesplnila a žalobkyni tak vznikla újma spočívající v nezbytně vynaložených nákladech na vyklizení bytu v částce 5.640 Kč a dále pak i náklady za nutné opravy bytu, a to ve výši 3.979 Kč za opravu žaluzií a ve výši 1.535,25 Kč za opravu zámku vchodových dveří do bytu. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované požadovanou částku uhradit vč. příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši (výroku I.). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2020, činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz), zákonný úrok z prodlení tudíž v daném případě činí 10 % ročně z dlužné částky. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.042 Kč. Podle citovaného ustanovení soud přizná úspěšnému účastníkovi řízení náhradu pouze těch nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy, a které byly nezbytné k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. S ohledem na postavení žalobkyně, která podobně jako statutární město by měla disponovat profesionálním personálem k zajištění své agendy, nepovažuje soud zastoupení advokátem za nezbytný výdaj. Přiznaná náhrada nákladů tak sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení přiznaných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši po 100 Kč za každý úkon, tj. za výzvu k plnění a za podání žaloby (dle ust. § 1 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.), celkem tedy náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč, a daň z přidané hodnoty z uvedené částky, která činí 42 Kč (tj. DPH v sazbě 21 % z částky 200 Kč). 8. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).