6 C 196/2020-44 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 2. 2020 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z pohledávky 6.000 Kč od 6. 3. 2016 do zaplacení ve výši 8. 05 %. Návrh byl odůvodněn tím, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 6.000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne 5. 3. 2016. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do uvedeného dne zápůjčku ani částečně nesplatila. Žalovaná nereagovala ani na výzvy [anonymizováno] k zaplacení pohledávky, ani na oznámení [anonymizováno] o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalovaném nepožaduje. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. a žalovanou byla dne [datum] uzavřena elektronickou formou smlouva o zápůjčce a žalované byla téhož dne poskytnuta částka ve výši 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem (který však není předmětem řízení) do 5. 3. 2016. Žalovaná však podle obsahu spisu uvedenou částku dosud nevrátila (v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala nic jiného). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, což bylo žalované původním věřitelem písemně oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 7. 5. 2019. 5. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 6. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.). 7. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta prvá o. z.) 8. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená (§ 1970 o. z.) 9. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žaloba byla podána osobou k tomu věcně legitimovanou, neboť žalobce je právním nástupcem [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., která žalované poskytla na základě smlouvy o zápůjčce částku 6.000 Kč. Žalovaná pak byla povinna vrátit zápůjčku právnímu předchůdci žalobce do dne [datum]. Žalovaná však svou platební povinnost, k níž se zavázala, nesplnila a řádně a včas zápůjčku nevrátila. Ocitla se tak v prodlení se splněním svého závazku. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované dlužnou částku zaplatit. S ohledem na prodlení žalované náleží žalobci rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. 10. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na skutečnost, že žalobce požadoval pouze jistinu dlužné částky bez poplatků, úroků či jiných plnění, nepovažoval soud za nutné a hospodárné podrobně se zabývat otázkou, zda předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy postupoval řádně podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a posoudil úvěruschopnost žalované. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by to sice vést k závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy, požadovanou jistinu poskytnuté zápůjčky by však přesto bylo možné přiznat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2993 odst. 1 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.