7 C 98/2020-68 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci a) [částka], b) úroky z prodlení z [částka] ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, c) [částka], d) úroky z prodlení z [částka] ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, e) [částka], f) úroky z prodlení z [částka] ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem a žalovaným byl pracovní smlouvou ze dne [datum] založen pracovní poměr, v němž měl žalobce postavení zaměstnavatele a žalovaný postavení zaměstnance, přičemž žalovaný měl pro žalobce vykonávat práci řidiče autobusu a pracovníka údržby. Žalobce tvrdil, že„ v důsledku jednání žalovaného došlo k nevyjetí dvou autobusových spojů dne [datum] a [datum], přičemž každý tento den došlo ke ztrátě [částka] km (celkově 66 km), které by byly danými spoji ujety a za které by byl žalobce následně finančně odměněn. Sazba za 1 ujetý kilometr činí 34,50 Kč/km. Jelikož došlo ke ztrátě v celkové výši 66 km, vznikla mému klientovi (poznámka soudu: rozuměj žalobci) škoda ve výši [částka] bez DPH. S DPH činí škoda částku [částka]“ Žalobce dále tvrdil, že„ v důsledku jednání žalovaného došlo k nevyjetí dvou autobusových spojů dne [datum] a [datum], přičemž každý tento den došlo ke ztrátě [částka] km (celkové 676 km), které by byly danými spoji ujety a za které by byl žalobce následně finančně odměněn Sazba za 1 ujetý km činí částku 34,50 Kč/km. Jelikož došlo ke ztrátě v celkové výši 66 km, vznikla mému klientovi škoda ve výši [částka] bez DPH. S DPH činí škoda částku [částka]“ Žalobce dále tvrdil, že„ žalovaný za dobu od [datum] do [datum] způsobil nedoplatek v tržbách v celkové výši [částka]. Žalovaný skutečnost zjistil ke dni [datum], kdy byl nucen za žalovaného uhradit část nedoplatku proto, aby ze strany [právnická osoba], došlo k proplacení zbývajících faktur. Proto žalobce uplatnil nárok na úhradu celé částky ve výši [částka].“ 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně, přičemž žalobcův nárok neuznal. Žalovaný uvedl, není pravdivé tvrzení o tom, že došlo k nevyjetí dvou spojů, a dále že k nevyjetí dvou spojů dne 28. a 29. března došlo kvůli pochybení ze strany firmy RETROBUS, neboť firma nezajistila ubytování (poznámka soudu: žalovaný uvedl, že k nevyjetí spojů ve dvou uvedených dnech nedošlo kvůli pochybení ze strany firmy RETROBUS, nicméně z kontextu jeho vyjádření lze dovodit, že žalovaný neuznává, že by k nevyjetí dvou spojů došlo v důsledku jednání žalovaného, nýbrž že k tomuto došlo v důsledku pochybení žalobce). Dluh na tržbách žalovaný neuznal. 3. Ve shora uvedené věci bylo ústní jednání nařízeno na den [datum]. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalobci doručeno dne [datum] (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, které je založeno u č. l. 61 soud. spisu). Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobce (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. K uplatněným tvrzením žalobce označil tyto důkazy: pracovní smlouva ze dne [datum], výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], podací lístek k výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], vyčíslení ztrát žalobce, předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch předžalobní výzvy ze dne [datum] a výpis on-line pošty ze dne [datum]. 5. Pracovní smlouvou (č. l. 9-10 soud. spisu) je prokázáno: Pracovní smlouvou ze dne [datum] byl mezi žalobcem a žalovaným založen pracovní poměr, v němž měl žalobce postavení zaměstnavatele a žalovaný postavení zaměstnance. Touto smlouvou se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobce práci řidiče autobusu a pracovníka údržby. Pracovní poměr vzniknul dnem [datum] a byl sjednán na dobu neurčitou. 6. Podle listiny označené„ VÝ [právnická osoba] pro ČSAD KLADNO“ (č. l. 11 soud. spisu): Tato listina obsahuje tabulku se čtyřmi sloupci, přičemž první je označen„ datum“, druhý je označen„ turnus“, třetí je označen„ km“ a čtvrtý je označen„ poznámka“. Uvedená tabulka obsahuje 31 řádků a týká se měsíce března 2020. U data [datum], [datum], [datum] a [datum] je ve sloupci poznámka, uvedeno:„ nejetí dvou spojů, ztráta 33 km (u data [datum] a [datum]) a„ odebraná služba, ztráta 338 km“ (u data [datum] a [datum]). Z této listiny není zřejmé, kdo tabulku vyhotovil. 7. Žalobce dále soudu předložil listinu obsahující tabulku s patnácti sloupci, které jsou označeny„ strojek, odpočet, řidič, pracovník, spz, den, mes, zacodp, zaccas, konodp, konca, zactrz1, eltrzba, dobitc, nedoplatek“. Ve sloupci„ pracovník“ je v jednom řádku uvedeno jméno [příjmení] [jméno] a ve zbylých jedenácti řádcích jméno [příjmení]. Na této listině je rukou dopsáno„ * [číslo] pořízeno z [číslo] vhozených do trezoru [číslo] k [číslo] dluh [číslo]“, u čehož je razítko„ [právnická osoba]“ s nečitelným podpisem. Dále na této listině je uveden text„ Na poznámky ručně psané výše nebrat ohled, odepisovali nám ze seznamu, co jsem v místě na pokladně uhradil za dotyčného, aby nám proplatili faktury, tržby má stále v držení. [příjmení] [příjmení] je manipulační účet, který nám v Kladně přidělili pro obsluhu pokladen“. Přičemž u tohoto textu je nečitelný podpis. 8. Žalobce dále soudu předložil listinu označenou„ Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci“ (č. l. 16 soud. spisu). Tato listina je adresována žalovanému, přičemž za žalobce není podepsána. 9. Žalobce dál soudu předložil podací arch, podle něhož zástupce žalobce dne [datum] odeslal žalovanému poštovní zásilku. 10. Předžalobní výzvou (č. l. 6-7 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu. 11. Žalobce tvrdil, že za trvání pracovního poměru žalovaného u žalobce žalovaný způsobil žalobci škodu. Založení pracovního poměru mezi žalobcem a žalovaným pracovní smlouvou ze dne [datum], vznik pracovního poměru a druh sjednané práce nečinil žalovaný sporným. 12. Podle ust. § 250 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 13. Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je a) porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním b) vznik škody c) příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody d) zavinění na straně zaměstnance. 14. Podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedenou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. 15. Žalobce tvrdil, že žalovaný v průběhu trvání pracovního poměru způsobil žalobci – zaměstnavateli škodu. Bylo na žalobci, aby dostatečně konkrétně tvrdil, že jsou splněny veškeré předpoklady vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance. Žalobcovo tvrzení, že„ v důsledku jednání žalovaného došlo k nevyjetí dvou autobusových spojů dne [datum], [datum], [datum] a [datum]“, v důsledku čehož vznikla žalobci škoda ve výši [částka] a [částka] a tvrzení žalobce, že„ žalovaný za dobu od [datum] do [datum] způsobil nedoplatek v tržbách“, v důsledku čehož vznikla žalobci škoda ve výši [částka], jsou tvrzení zcela neurčitá. Do úvahy tak přicházelo v průběhu ústního jednání dne [datum] (k němuž se žalobce, ač řádně předvolán. bez omluvy nedostavil) žalobce o tomto nedostatku poučit a ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. vyzvat žalobce k doplnění tvrzení, jakým konkrétním jednáním žalovaného mělo dojít k nevyjetí autobusových spojů v uvedených dnech a jakým konkrétním jednáním žalovaný způsobil nedoplatek v tržbách, tak aby bylo zřejmé, že žalovaný porušil pracovní povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, že mezi tvrzenou škodou a porušením pracovních povinností je příčinná souvislost a že žalovaný pracovní povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušil zaviněně. I kdyby závěr soudu o nedostatečném tvrzení nebyl závěrem správným, nebylo by možno žalobě vyhovět, neboť provedenými důkazy nejsou uplatněná tvrzení prokázána. Žalobce toliko prokázal založení a vznik pracovního poměru žalovaného u žalobce, a to pracovní smlouvou, což žalovaný ani nečinil sporným. Závěr o porušení pracovních povinností žalovaného při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, o vzniku škody, o příčinné souvislosti mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a o zavinění na straně žalovaného nelze ze žalobcem předložených listin dovodit. Listina označená„ VÝ [právnická osoba] pro ČSAD KLADNO“ (