8 C 174/2021-53 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 se žalobce domáhal vůči žalované peněžitého plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 12. 11. 2017 mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti částku 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutým úvěrem 17.460 Kč ve 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaná uhradila 4.800 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 12.600 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené formulářovým způsobem pod [číslo] dne 12. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná převzala od věřitele [právnická osoba] prostřednictvím jeho zástupce v hotovosti 10.000 Kč a zavázala se vrátit tuto částku spolu s úrokem a poplatkem ve výši 7.460 Kč Celkem se žalovaná zavázala uhradit 17.460 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. S žalovanou byla sepsána formulářová zákaznická karta téhož dne jako smlouva o půjčce. Podle této listiny žalovaná poskytla své osobní údaje, jméno, bydliště, údaje o dokladech totožnosti a telefonní kontakt. Dále uvedla, že bydlí jako spolubydlící, neměla další půjčky a měla 1 vyživovací povinnost. Uvedla výši příjmu – podpory v nezaměstnanosti ve výši 10.933 Kč, vedlejší příjem ve výši 4.000 Kč a další dávky ve výši 500 Kč. K výdajům uvedla, že hradí nájem ve výši 1.500 Kč a na domácnost 4.000 Kč. Údaje od žalované byly zástupcem věřitele ověřeny z rozhodnutí o přiznání rodičovské podpory a ze složenek. 4. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 29. 11. 2019 do 10 od doručení této výzvy, podané k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byl nárok vůči žalované postoupen z původního věřitele na žalobce. <i>6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> <i>10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 15. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalované a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalované. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, že vůči němu není vedena exekuce a že nemá žádné jiné dluhy, případně v jaké výši. Žalobce v této souvislosti měl učinit jednoduchá a účinná opatření, tj. například zjistit v dostupných registrech dlužníků, zda v nich žalovaná není evidována. Takto právní předchůdce žalobce jako věřitel mohl zjistit skutečnou majetkovou situaci žalované v registru SOLUS, v bankovním registru klientských informací, nebankovním registru klientských informací. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by jakákoliv taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnosti dlužníka absolutně neplatná. 16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které přijala žalovaná jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala 10.000 Kč a uhradila 4.800 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 5.200 Kč a rovněž je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od data následujícího uplynutí lhůty stanovené ve výzvě ze dne 29. 11. 2019, podané k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta. 17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., za situace kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.