8 C 238/2021-57 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 11. 6. 2021 domáhal vůči žalovanému úhrady částky 6.936 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 25. 2. 2016, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Podle této smlouvy měl žalovaný vrátit věřiteli do 26. 3. 2016 částku 5.000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.936 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 25. 2. 2016 převodem z účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol]. Žalovaný však svůj dluh neuhradil. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a na základě těchto šetření nedošlo k důvodným pochybám ohledně platebních schopností žalovaného a bylo tak žádosti o úvěr vyhověno. 2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi věřitelem [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že strany se dohodli na poskytnutí zápůjčky ve výši 5.000 Kč s poplatkem 1.936 Kč na dobu 30 dnů. Částka 5.000 Kč měla být převedena na bankovní účet. Z fragmentu výpisu z účtu ze dne 25. 2. 2016 bylo zjištěno, že na bankovní účet pod č. [bankovní účet] byla poukázána částka 5.000 Kč. 5. Z dalších listin předložených žalobcem, a to všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce, z rozhodčí smlouvy, zápisu o vysvětlení následků uzavření rozhodčí smlouvy nebylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem – žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. <i>7. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.</i> <i>9. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.</i> <i>10. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.</i> <i>11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobě není možné v celém rozsahu vyhovět. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu tehdy platného zákona č. 145/2010 Sb., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od dlužníka jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Právní předchůdce v této souvislosti měl učinit jednoduchá a účinná opatření, tj. například zjistit v dostupných registrech dlužníků, zda v nich žalovaný není evidován. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by jakákoliv taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnosti dlužníka absolutně neplatná. 16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze v části, a to z důvodu žalovaným přijatého plnění jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. v podobě majetkového prospěchu poskytnutého bez právního důvodu. Soud přitom zohlednil tvrzení žalobce a listinné důkazy, podle kterých žalovaný získal 5.000 Kč a poté uhradil celkem 0 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 5.000 Kč a rovněž je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení podle § 573 o.z od data následujícího po doručení předžalobní výzvy, podané k poštovní přepravě dne 2.2.2021, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši podle ustanovení § 1968 a 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Další žalobcem uplatněné nároky vyplývaly z neplatné smlouvy a žaloba byla proto v této části zamítnuta. 17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 72 % (5.000 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 28 % (1.936 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 44 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 900 Kč /3x10 0 Kč, § 7, 11 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. c), bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč /3 x 100 Kč, podle § 13 odst.4, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 1.489 Kč, z toho 44 % odpovídá částce 655,20 Kč.