8 C 97/2021-84 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2020 domáhal vůči žalovanému úhrady částky 3.000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s žalovaným dne 18. 6. 2015. Právním předchůdcem žalobce byla částka 3.000 Kč poskytnuta na bankovní účet žalovaného. Dluh měl žalovaný vrátit do 20. 7. 2015. Žalovaný však ani přes výzvu svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Z listin předložených žalobcem, a to výpisu z účtu o odchozí částce 3.000 Kč dne 18. 6. 2015, z prohlášení pro nového klienta a z vyjádření [název banky] bylo zjištěno, že žalovanému bylo na účet právním předchůdcem žalobce poukázáno 3.000 Kč. 5. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 2. 4. 2020 podané k poštovní přepravě dne 15. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení výzvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne 21. 12. 2017 na žalobce. 7. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že žalobce zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr před poskytnutím úvěru. <i>8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil.</i> 9. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 3.000 Kč, bylo možné žalobě vyhovět s tím, že právním důvodem pro uložení povinnosti žalovanému plnit jeho dluh není smlouva o zápůjčce, pro její neplatnost podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele dluh splácet, nýbrž bezdůvodné obohacení v důsledku neplatné smlouvy. Vzhledem k tomu, že podle výpisu z účtu právního předchůdce žalobce žalovanému bylo poskytnuto 3.000 Kč, současně nebylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh cokoliv uhradil, bylo žalobě v žalované jistině vyhověno. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prokázaného data prodlení žalovaného, ve kterém se ocitl poté, co byl vyzván výzvou ze dne 2. 4. 2020 k úhradě dluhu. Úrok z prodlení za období předcházející byl proto zamítnut. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, pokud zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném řízení úspěšný žalobce takovou výzvu žalovanému zaslal a soud proto zavázal žalovaného k úhradě žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč, § 7, 11 odst. 1, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč, podle § 13 odst. 4, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady DPH ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 1.489 Kč Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.