9 C 118/2021-169 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 7. 2. 2021 se domáhal žalobce zaplacení 105.028,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 44.897,81 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 2. 2011 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 36.294 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřeli účastníci dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo] kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč Smlouva byla sjednána elektronicky prostř. klientské zóny. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a žalovaný měl zaplatit celkem 55.562 Kč, na jistině 30.000 Kč a 25.562 Kč na sjednaném úroku. 72 měsíčních splátek mělo být placeno k 15. dni každého měsíce ve výši 772 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23 % a RPSN 38,73 % Smlouvou byly sjednány doplňkové inkasní služby, doplňkové služby podpora s možností odkladu splátek, či přerušení splácení. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení již 15. 11. 2020. Nezaplatil splátku 1.298 Kč, představující platbu za splátku úvěru a inkasní služby 123 Kč a služby podpora 403 Kč. Žalovanému bylo zasláno několik upomínek, žalovaný však nezaplatil. 21. 12. 2020 žalobce úvěr v celkové výši 105.123,39 Kč zesplatnil a opětovně žalovaného vyzval k úhradě. Žalovaná částka představuje nárok žalobce po zesplatnění sestávající z jistiny úvěru 29.398,54 Kč, zbývající části úroku 23.848,30 Kč, zbývající části inkasních služeb 8.487 Kč, zbývající části doplňkových služeb za odklad 6.279 Kč, za nemoc 10.764 Kč, za nezaměstnanost 10.764 Kč + náklady na upomínku ve výši 800 Kč, smluvní pokuta za úrok z prodlení v celkové výši 14.782 Kč. Žalobce požaduje dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky 44.897,81 Kč zahrnující část jistiny a část nákladů a smluvní pokutu od 4. 2. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která představuje 8.487 Kč jako zbylou část za inkasní služby a dohodnutou škodu a dlužnou částku 27.807 Kč jako zbylou část doplňkových služeb podpora. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, ani na tuto nereagoval. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se nedostavil žádný z účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a uvedl, že souhlasí s jednáním bez jeho osobní přítomnosti, žalovaný na předvolání nereagoval, přestože byl řádně poučen. 3. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, vycházejíc z provedených důkazů předložených žalobcem. 4. Z listiny označené smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] bylo prokázáno, že účastníci se dohodli na poskytnutí částky 30.000 Kč v hotovostních splátkách tak, že částka 15.541 Kč bude na základě žádosti spotřebitele vyplacena ve prospěch věřitele spotřebitele, vyplývající ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve výši 15.541 Kč, částka 15.541 Kč bude vyplacena do pěti dnů. Částka 8.459 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele do pěti pracovních dnů za předpokladu, že splní všechny předchozí relevantní podmínky. Částka 6.000 Kč byla započtena na náklady poskytnutého úvěru. Ve smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru jsou dále uvedeny odstavce o základních ujednání, bod III., pod bodem V. podmínky splatnosti spotřebitelského úvěru, pod bodem VI. zajištění závazku spotřebitele, pod bodem VII. doplňkové služby, pod bodem VIII. ukončení smlouvy, pod bodem IX. kontakty a doručování, pod bodem X. způsob uzavření smlouvy, pod bodem XI. prohlášení politicky exponované osoby a pod bodem XII. přechodná závěrečná ustanovení. Přílohou smlouvy byla roční procentní sazba nákladů ve vzorcích a sazebníky. Součástí smlouvy byla také příloha označená číslem 6 [anonymizováno] o zřízení doplňkových služeb podpora a metodika a vysvětlení k vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele a žádost o zřízení inkasní služby. Z detailu pohybu bezhotovostních plateb bylo prokázáno, že 31, 12. 2019 z účtu číslo [bankovní účet] protiúčet číslo [bankovní účet] byla poukázána částka 8.459 Kč jako doplatek úvěru [název]. Žalobce k důkazům předložil znalecký posudek [číslo] [jméno] [znalce] pro posouzen podmínek [právnická osoba] při poskytování spotřebitelských úvěrů ze [datum], který pro posouzení věci neměl žádný relevantní význam, stejně jako žalobcem předložený dokument označený Člověk v tísni zveřejnil velké srovnávání poskytnutých půjček a rozdíl v sankcích může činit pětinásobek + auditní zprávu produktů spotřebitelský úvěr z pohledu ZSU [číslo] a jednotlivé upomínky, které byla žalovanému zasílány + detail platby převodem uvnitř banky č. účtu [bankovní účet], protiúčet [bankovní účet] z [datum] pro částku 15.541 Kč uváděný jako [příjmení žalovaného] a potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce zaslané žalobcem žalovanému [datum]. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal fakticky 24.000 Kč takže, částka 15.541 Kč byla použita na dluh žalovaného u žalobce umořením tohoto dluhu, částka 8.459 Kč byla vyplacena žalovanému a částku 6.000 Kč žalobce nevyplatil, neboť si ji strhl na náklady uzavřené smlouvy. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci z poskytnuté částky 24.000 Kč po odečtu uhrazené částky 3.894 Kč, jak tvrdil žalobce, pouze částku 20.106 Kč, představující plnění bez právního důvodu, které žalobce poskytl žalovanému, tedy bezdůvodné obohacení. Žaloba byla jako bezdůvodná v částce 84.922,00 Kč a zákonném úroku z prodlení z částky