Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 2

§ 2 zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů – Tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu

Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů · 145/2010 Sb. · Spotřebitelské právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 2 zákona č. 145/2010 Sb. stanovuje, na které typy odložených plateb, půjček, úvěrů nebo jiných finančních služeb se tento zákon o spotřebitelském úvěru nevztahuje, a definuje tak výjimky z jeho působnosti. Pokud si berete úvěr na bydlení zajištěný nemovitostí (např. hypotéku na koupi domu, výstavbu, nebo úhradu nákladů s tím spojených), nevztahuje se na něj tento zákon. (§ 2 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: věřitel, spotřebitel, zaměstnavatel, zaměstnanec
  • Lhůta nebo doba: „…za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na…“
  • Částka nebo sazba: „s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč“
  • Částka nebo sazba: „částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem…“
  • Částka nebo sazba: „…tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období“
  • Judikatura: na § 2 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 145/2010 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu

a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je

1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti,

2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu,

3. změna stavby2) nebo její připojení k veřejným sítím,

4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 3, nebo

5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5,

b) sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu s výjimkou smluvních vztahů, u nichž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby,

c) poskytnutou bez úroku a jakékoli úplaty,

d) sjednanou v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek,

e) s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období,

f) kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízená na trhu, a která není obecně nabízena veřejnosti,

g) sjednanou s obchodníkem s cennými papíry nebo bankou, jejímž účelem je provedení operace s investičním nástrojem3), přičemž obchodník s cennými papíry nebo banka jsou do této operace zapojeni,

h) v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu,

i) poskytovanou omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími, než jsou sazby na trhu obvyklé,

j) při jejímž poskytnutí je věřiteli přenechána movitá věc a věřiteli nevzniká právo na vrácení peněz, nebo

k) která je obsažena ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud si berete úvěr na bydlení zajištěný nemovitostí (např. hypotéku na koupi domu, výstavbu, nebo úhradu nákladů s tím spojených), nevztahuje se na něj tento zákon.
  • Zákon se nevztahuje na půjčky, které jsou bezúročné a bez jakýchkoli dalších poplatků.
  • Zákon se nevztahuje na úvěry, jejichž celková výše je nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč, s výjimkou opakovaných smluv v období 12 měsíců, které tuto hranici překročí.
  • Na leasingové smlouvy se zákon nevztahuje, pokud neobsahují právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy po uplynutí určité doby.

Na co si dát pozor

  • U úvěrů na bydlení je důležité si uvědomit, že se na ně nevztahuje tento konkrétní zákon, což znamená, že se na ně mohou vztahovat jiné právní předpisy.
  • Při opakovaném uzavírání smluv s týmž věřitelem v období 12 měsíců je třeba dávat pozor na součet částek, neboť překročení hranice 5 000 Kč může znamenat, že se na následné smlouvy již zákon vztahovat bude.
  • Pokud vám zaměstnavatel poskytuje půjčku, na kterou se tento zákon nevztahuje, je to pouze v případě, že jde o vedlejší činnost zaměstnavatele, úroková sazba je nižší než tržní a půjčka není nabízena veřejnosti.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 2

10
NS
Nejvyšší soud
26. 6. 2024
NS
Nejvyšší soud
14. 6. 2022
NS
Nejvyšší soud
28. 3. 2022
ÚS
Ústavní soud
23. 2. 2021
NSS
Nejvyšší správní soud
30. 11. 2017

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 2 zákona 145/2010 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 2

Podle § 2 písm. c) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu poskytnutou bez úroku a jakékoli úplaty.

33 ICdo 67/2023 · Nejvyšší soud · 26. 6. 2024

… návrhům na dokazování a odchýlení se od „judikatorních závěrů Nejvyššího soudu týkajících se důkazního břemene ve věci smlouvy o zápůjčce a s tím související poučovací povinnosti dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu“, jakož i to, že „nezkoumal“, zda zápůjčka byla poskytnuta za některým z účelů vyjmenovaných v § 2 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, jsou proto v této fázi soudního prodeje zástavy bezpředmětné a nemohou založit přípustnost dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu.

21 Cdo 829/2022 · Nejvyšší soud · 14. 6. 2022

Nejvyšší soud v rozsudcích ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2279/2018, a ze dne 30. 12. 2020, sp. zn. 29 Cdo 2377/2019, ve shodných skutkových poměrech uzavřel, že ustanovení § 2 písm. c/ zákona č. 145/2010 Sb. jednoznačně vymezuje případy, kdy nelze tento zákon na vztah smluvních stran použít.

33 Cdo 2380/2021 · Nejvyšší soud · 28. 3. 2022

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.