9 C 169/2021-81 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu 26. 3. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 47.472 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.100,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8.357,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 33.061 Kč ve výši 9,75 % ročně od 19. 9. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 19,87 % ročně z částky 33.061 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, ze smlouvy o úvěru, [číslo] uzavřené dne 10. 8. 2017, mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou ve výši 40.000 Kč. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce, po předchozím prověření schopnosti žalované úvěr splácet, žalované bezhotovostně, na účet uvedený ve smlouvě 40.000 Kč a žalovaná se zavázala splatit mimo jistiny 40.000 Kč i 61.952 Kč, sestávající z úroku za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 43.952 Kč a poplatku ve výši 18.000 Kč, vše v 36 měsíčních splátkách po 2.832 Kč počínaje od 18. 9. 2017 s poslední splátkou dne 18. 8. 2020. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobce tak využil práva a úvěr k 5. 6. 2019 zesplatnil a požadoval uhrazení dosud neuhrazené jistiny úvěru a neuhrazených poplatků. Dle smluvních podmínek byla neuhrazená jistina dále úročena 19,87 % úrokem ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 16. 7. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná na dluh zaplatila celkem 38.328 Kč, do postoupení pohledávky 33.984 Kč a po postoupení 4.344 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou. Žalovaná však nereagovala. 2. Soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě zcela vyhověl. Platební rozkaz byl podle ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaná byla vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti na svoji obranu, k čemuž jí byla stanovena lhůta 15 dnů. Lhůta uplynula marně. 4. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobce svou neúčast na jednání omluvil. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 10. 8. 2017, mezi žalovanou a společností [právnická osoba], bylo zjištěno, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované bezhotovostně na účet uvedený žalovanou ve smlouvě úvěr ve výši 40.000 Kč. Podle smlouvy se žalovaná zavázala splatit věřiteli částku 101.952 Kč, tedy kromě jistiny 40.000 Kč, úrok 43.952 Kč a poplatek 18.000 Kč, ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2.832 Kč. 6. Z Výpisu z účtu právního předchůdce žalobce z 11. 8. 2017 byla zjištěna odchozí platba ve výši 40.000 Kč na účet uvedený žalovanou ve smlouvě. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 byla zjištěna aktivní legitimace žalobce. 8. Dle žalobních tvrzení žalovaná splatila na dluh ze smlouvy [číslo] celkem 38.328 Kč. 9. Z Karty zákazníka ze dne 10. 8. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila společnosti údaje o svých příjmech (ve výši 16.000 Kč měsíčně) a výdajích (ve výši 8.610 Kč měsíčně). Údaje byly společností ověřeny na základě bankovních výpisů, výplatních pásek, potvrzení o příjmech. 10. Žalobce zaslal dne 23. 2. 2021 žalované výzvu k plnění (předžalobní upomínku) se lhůtou k zaplacení zbytku dluhu do 10. 3. 2021. Z obsahu spisu nevyplývá, že žalovaná žalobci něčeho po předžalobní výzvě zaplatila. 11. Žalovaná soudu žádné důkazy nenavrhla. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti mající význam pro rozhodnutí ve věci. 12. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. (§ 2396 o. z.) Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. (§ 2397 o. z.) Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.) 13. Mají-li být plnění úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. (§ 1802 o. z.) Není-li doba placení úroku ujednána, platí se úroky s jistinou, je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. (§ 1805 o. z.) Úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. (§ 1806 o. z.) 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 věta první téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). (§ 1879 o. z.) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (§ 1880 odst. 1 o. z.). 20. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. platného ve znění ke dni uzavření smlouvy je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je tedy nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo zapotřebí posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidována, či náhledem do exekučního rejstříku. Právní předchůdce žalobce pouze výplatnicí ověřil měsíční příjmy žalované a na zákla