9 C 27/2021-40 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 4. 1. 2021 se domáhal žalobce zaplacení 12.437 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 14. 12. 2019 do zaplacení, zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a částky 3.870 Kč a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřeli účastníci 13. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10.000 Kč na účet č. [bankovní účet] téhož dne. Žalovaný se zavázal za poskytnutou zápůjčku zaplatit poplatek ve výši 2.437 Kč. Jistina i poplatek byly splatné 13. 12. 2019, žalovaný však nezaplatil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení dle vládního nařízení a účelně vynaložené náklady v celkové výši 2.500 Kč, neboť žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně o úhradu dlužné částky vyzýván, nezaplatil však. Ve smlouvě si účastníků sjednali smluvní pokutu, která byla vyčíslena částkou 3.870 Kč. Žalovaný nezaplatil ani tuto částku. 2. Okresní soud v Prostějově nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Přes poučení soudu o důsledcích nečinnosti se účastníci k jednání nedostavili, žalobce se z jednání omluvil. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, provedl důkazy předložené žalobcem a vycházejíc z nich zjistil následující skutkový stav. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne 13. 11. 2019 byla prokázána skutková tvrzení žalobce o tom, že žalovaný převzal od žalobce na účet, který označil, částku 10.000 Kč. Tuto částku se zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2.437 Kč do 13. 12. 2019 Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], [právní forma], platné ku dni uzavření smlouvy. Z výpisu z účtu žalobce bylo prokázáno, že na účet s označením [celé jméno žalovaného], číslo účtu [číslo] byla poukázána dne 13. 11. 2019 žalobcem částka 10.000 Kč. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. (§ 2048 o.z.) 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 10.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 10.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k vrácení dlužné částky do tří dnů, upomínka je datována 2. 11. 2020, tedy 6. 11. 2020 se žalovaný ocitl v prodlení a jeho prodlení trvá dosud. Žalovaný pak prodlel s úhradou dlužné částky 10.000 Kč, která mu byla poskytnuta jako bezdůvodné plnění, právě od 6. 11. 2020. S ohledem na výše konstatované byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta v částce 2.437 Kč představujících poplatky za poskytnutou finanční částku a rovněž v úroku z prodlení z dlužné částky 12.437 Kč od 14. 12. 2019, jak požadoval žalobce, do 5. 11. 2020, zamítnuta byla také žaloba v části představují náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokutě ve výši 3.870 Kč z výše uvedených důvodů. 11. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žaloba byla shledána jako důvodná pouze v části 10.000 Kč a žalobci proto přísluší náhrada dle vyhl. č. 177/96 Sb. pouze z částky přiznané § 14b ve výši celkem 2.089 Kč za tři úkony právní služby z tarifní hodnoty 10.000 Kč po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč + 21% DPH činící 189 Kč O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 a § 142a o.s.ř. za použití § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.