14 C 190/2021-64 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne [datum] domáhal proti žalované povinnosti vyklidit ve výroku tohoto rozhodnutí specifikovaný byt. Návrh odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem bytovému domu v [obec], na ulici [adresa], č. o. [anonymizováno], na p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], v k.ú. a obci a okrese [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce] a v tomto bytovém domě se nachází byt, který je konkretizován ve výroku tohoto rozhodnutí (dále jen Byt) s příslušenstvím, jehož rozsah vyplývá proto z protokolu o převzetí bytu, evidenčního listu. Byt je ve správě [právnická osoba] Žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu na dobu určitou. Doba nájmu skončila ke dni [datum] a to na základě dodatku k nájemní smlouvě, který byl uzavřen dne [datum]. Od té doby žalovaná užívá byt bez právního důvodu, na výzvy nereagovala a byt žalobci nepředala. Žalobce nemá zájem se žalovanou uzavírat novou nájemní smlouvu, a proto byla žalované dne [datum] zaslána předžalobní výzva k vyklizení, na kterou nereagovala. Žalovaná dne [datum] uzavřela se žalobcem dohodu o uznání dluhu ohledně částky 16.831 Kč, z titulu dlužného nájemného. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Tvrdila, že nemůže byt vyklidit, protože nemá možnosti jiného bydlení. Poukázala na opatrovnické řízení vedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], o omezení její svéprávnosti a opatrovnictví. Zdůraznila, že v této věci byl již vyhotoven znalecký posudek, kde znalec konstatoval, že duševní poruchy žalované omezují schopnost samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života a pečovat o svoji osobu. Z těchto důvodů měla za to, že ve věci by nemělo býti dále pokračováno. 3. Žalobce prostřednictvím svého advokáta nesouhlasil s přerušením řízení a na žalobě dále setrval. 4. Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ustanovil žalované opatrovníka pro toto řízení, advokátku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Soud takto procesně postupoval z důvodu řízení vedeného proti žalované pod sp. zn. [spisová značka], ve které byl vydán dne [datum] dosud nepravomocný rozsudek, pod č. j. [číslo jednací], kterým byla žalovaná omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let, počítanou od právní moci tohoto rozsudku. [příjmení] jiné také v rozsahu omezení způsobilosti nakládat s finančními prostředky a veškerým majetkem, jejichž hodnota převyšuje částku 800 Kč, 1x za 14 dnů, v témže rozsahu také uzavírat smlouvy. Vzhledem k výsledku tohoto opatrovnického řízení, ze kterého pro nalézací soud vyplynulo, že žalovaná zřejmě není schopna z důvodu duševní poruchy hájit sama své zájmy v této konkrétní věci, jí byl ustanoven opatrovníkem advokát. 5. Opatrovnice žalované na soudním jednání poukázala na to, že by vyhovění žaloby vzhledem ke zjištěnému zdravotnímu stavu žalované, bylo v rozporu s dobrými mravy. Zdůraznila, že probíhá řízení o omezení svéprávnosti žalované, byť nebylo pravomocně skončeno, ale je třeba zvážit, zda by v případě vydání vyhovujícího rozhodnutí v projednávané věci nebylo zasaženo do práv žalované a nebyla jí tímto rozhodnutím způsobena újma. 6. Soud ve věci provedl dokazování těmito listinami: Výzvou k vyklizení z [datum], včetně doručenky, výzvou k úhradě pohledávky z [datum], včetně doručenky, vyúčtováním služeb za období [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok], vývojem plateb žalované, výpočtovým listem platným od [datum], včetně dodejky a doručenky, nájemní smlouvy z [datum], nájemní smlouvy z [datum], dodatky k nájemní smlouvě z [datum], z [datum], protokolem o převzetí bytu, uznáním dluhu z [datum] a rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], z nichž zjistil následující skutkový stav. 7. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce, jako vlastník předmětného bytového domu v [obec], ulice [ulice a číslo], č. o. [anonymizováno], je aktivně legitimován pro toto řízení, stejně tak nebylo sporným ani to, že žalovaná v předmětném bytovém domě, ve vlastnictví žalobce, užívá byt [číslo] v 8. podlaží o velikosti 1+1 a další zařízení s příslušenstvím, jak bylo zjištěno z protokolu o převzetí bytu a evidenčního listu. Tím je rovněž dána pasivní procesní legitimace žalované pro toto řízení. Žalobce (pronajímatel) a žalovaná (nájemce), uzavřeli nájemní smlouvu dne [datum], ve které byl sjednán nájemní vztah na dobu od [datum] do [datum] s nájemným ve výši 2.819 Kč měsíčně. Po uplynutí doby, na kterou byla sjednána původní nájemní smlouva, byla uzavřena další nájemní smlouva z [datum] a dodatkem k této nájemní smlouvě ze dne [datum] byl nájemní vztah prodloužen na dobu určitou do [datum] (zjištěno z nájemní smlouvy z [datum] a dodatku z [datum]). Po tomto datu nebylo prokázáno, že by žalovaná měla k Bytu právní titul, na základě kterého by mohla Byt užívat. Od [datum] žalovaná v Bytě bydlí bez právního důvodu. Důvodem, proč žalobce nebyl ochoten se žalovanou uzavřít další nájemní smlouvu je zřejmý a byl prokázán listinou - uznáním dluhu, který žalovaná podepsala dne [datum], ze kterého soud zjistil, že žalovaná vůči žalobci, jako věřiteli, uznává dluh ve výši 16.831 Kč a tento dluh vyplývá z nájemní smlouvy, kterou žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně uzavřeli. Existence dluhu žalované na nájemném byla prokázána rovněž přehledem plateb žalované, včetně přehledu předpisů nájemného a jejich úhrady za období od srpna 2018 do května 2021, kdy bylo provedeno vyúčtování a zjištěn rozdíl - 53.269 Kč. Opatrovnice žalované existenci dluhu nezpochybnila. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který z důvodu odvolání žalované nenabyl právní moci, soud zjistil, že usnesením nadepsaného soudu ze dne [datum] bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti posuzované [celé jméno žalované] (žalované) a řízení o opatrovnictví posuzované a to z podnětu [stát. instituce], odboru sociálních věcí. Již z tohoto podnětu bylo zřejmé, že žalovaná od roku 2013 žila v ubytovacím zařízení na ulici [ulice] v [obec] a z důvodu nespolehlivosti v úhradách byla ubytovací smlouva žalované ukončena v roce 2018. Zpracovatelka podnětu zajistila pro žalovanou nájem městského bytu zvláštního určení, kde je nízké nájemné a jistota bydlení za podmínky řádného hrazení nájemného. Žalovaná však tuto povinnost nesplnila a opět dluží nájemné. Soud vyhověl podnětu a omezil žalovanou uvedeným rozsudkem ve svéprávnosti na dobu pěti let, počínaje právní mocí výroku rozsudku a rozhodl, že žalovaná mimo ostatní není způsobilá nakládat s finančními prostředky a veškerým majetkem, jejichž hodnota převyšuje částku 800 Kč 1 krát z a14 dní, ve stejném rozsahu není způsobilá uzavírat smlouvy. Soud takto rozhodl na základě závěrů znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, včetně výslechu znalce, z nichž zjistil, že žalovaná trpí lehkou demencí, s omezenou schopností hospodařit s financemi a zajistit si veškeré záležitosti související se samotným žitím a poruchou s bludem s postpsychotickým defektem. Znalec konstatoval, že posuzovaná není schopna samostatně uzavírat smlouvy nájemní, smlouvy o poskytování sociálních služeb, je ale schopna si koupit zboží do celkové hodnoty 800 Kč a schopna darovat movitou věc do ceny 800 Kč. Znalec konstatoval, že žalovaná není schopna zcela samostatně vyřizovat své záležitosti, co se týče jednání na úřadech v souvislosti s podáním žádosti o přiznání dávek státní podpory, vyřizování záležitostí ohledně bytu, apod., i zde je třeba alespoň dohled. Podle ustanovení § 2225 odst. 1 a 2 o. z. Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání. Podle ustanovení § 2262 odst.1o.z. odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytu zaniká. 8. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru. 9. Žalobce se v projednávané věci domáhá ochrany před zásahem do svého vlastnického práva k předmětné nemovitosti, kde se nachází Byt, ke kterému dochází ze strany žalované, ve smyslu ust. § 1040 o. z. Žalovaná na výzvy k vyklizení nereaguje. Předpokladem úspěšnosti takové žaloby je, že žalobce prokáže, že je vlastník Bytu, ke kterému se vázala nájemní smlouva uzavřená se žalovanou a že současně dochází ze stra