5 C 242/2022-23 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho povinnost přispívat na výživu své dcery (žalované). Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dovršila osmnácti let a ukončila studium na střední škole. 2. Žalovaná s žalobou vyjádřila souhlas. 3. Dne [datum] se u Okresního soudu v Prostějově konalo jednání ve věci samé. Žalobce se k jednání nedostavil. Žalovaná se k jednání dostavila a navrhla, aby vyživovací povinnost otce (žalobce) byla zrušena, na náhradě nákladů ničeho nežádala. 4. Ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalobce je otcem žalované. O výživném pro žalovanou bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], a jímž je prokázáno, že žalobce byl od [datum] povinen přispívat na výživu žalované částkou 3 000 Kč měsíčně. 5. Výučním listem žalované je prokázáno, že žalovaná dne [datum] úspěšně ukončila vzdělávací program středního vzdělávání v oboru cukrář ve Střední odborné škole [obec]. 6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je otcem žalované a že žalovaná dne [datum] ukončila studium. 7. Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 8. Podle ust. § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 9. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou. 10. Žalobce, otec žalované, má vůči žalované vyživovací povinnost (ust. § 910 odst. 1 o. z.), přičemž tato vyživovací povinnost trvá, dokud osoba k výživě oprávněná (v posuzované věci žalovaná) není schopna sama se živit (ust. § 911 o. z.). Nabytí schopnosti sám se živit je obecně spjato s ukončením studia vyživované osoby (čili přípravy na budoucí povolání). 11. Žalovaná s návrhem žalobce na zrušení jeho vyživovací povinnosti souhlasila, když dne [datum] ukončila studium. S ohledem na tuto situaci a souhlasné stanovisko žalobce a žalované bylo proto žalobě vyhověno a určeno, že žalobce není od [datum] (dnem následujícím po dni, k němuž žalovaná ukončila studium na střední odborné škole) povinen přispívat na její výživu. 12. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení by bylo na místě rozhodnout podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl se svým návrhem úspěšný, náležela by mu náhrada nákladů řízení, nicméně žalobce nárok na náhradu nákladů ve vztahu k žalované neuplatnil a z obsahu spisu lze usuzovat, že žalobci žádné významné náklady, jichž by se chtěl vůči žalované domáhat, a to i s přihlédnutím k jejich jednotnému stanovisku ve věci, nevznikly. Tomu pak odpovídá rozhodnutí soudu o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.