8 C 245/2021-129 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2021 domáhal po žalovaném peněžitého plnění na základě uzavřené smlouvy ke službě [název] [služby] – smlouvy o [název] [název]. Žalobce uvedl, že poskytovatelem služby, na základě které žalobce zaplatí fakturu a uživatel má odloženou její splatnost až na 40 dní, nebo-li poskytuje službu„ buy now, pay later“. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci částku, kterou za něj hradil a dále dohodnuté poplatky Žalobce uvedl, že způsob uzavření smlouvy o účtu ze dne [datum] byl za použití prostředku komunikace na dálku, při kterém bylo využito telefonní číslo žalovaného [tel. číslo], na které byl zaslán unikátní kód prostřednictvím SMS, a to dne [datum]. Zadáním tohoto kódu došlo k podpisu návrhu smlouvy, který posléze žalobce akceptoval. Totožnost žalovaného byla ověřena v tomto procesu fotografií dokladu totožnosti ([číslo obč. průkazu]) a fotografií žalovaného s tímto dokladem. Žalobce poté zaslal žalovanému [název] kartu, jejíž služby žalovaný využil v celkové výši 9.786,67 Kč. Žalobce proto požadoval úhradu částky 9.786,67 Kč a úhradu poplatku ve výši 1.728 Kč. 2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Z listiny – smlouvy k službě [název] [služby] ze dne [datum] bylo zjištěno, že je opatřena podpisem osoby jednající za žalobce, avšak není podepsána žalovaným. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že žalobce zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet a vycházel pouze z informací poskytnutých žalovaným a z jeho výplatního lístku za měsíc 10/2019. 5. Z listin předložených žalobcem (obchodní podmínky pro zákazníky, obchodní podmínky [název] [služby], obchodní podmínky [název] [služby], ceník, vyúčtování, z listin k registračnímu procesu, z výstupu z interních systémů žalobce, kopie občanského průkazu, včetně vlastní fotografie žalovaného s občanským průkazem, z interní emailové komunikace s žalovaným z emailové adresy: [email]) nebylo zjištěno, že telefonní číslo [tel. číslo] je telefonním kontaktem žalovaného. Stejně tak nebylo zjištěno, že žalobce vedl právě pro žalovaného [název] [účtu], že právě žalovanému poskytl [název] [služby] a že žalovaný využíval těchto služeb k čerpání částky v celkové výši 9.786,67 Kč. <i>6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Z tvrzení uvedených žalobcem soud dovodil, že žalobce měl uzavřít s žalovaným podle svých tvrzení smlouvu o úvěru, neboť se zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky za současně smluvených podmínek oproti povinnosti žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit a uhradit poplatky. Pro platnost právního jednání však ve smyslu ustanovení 561 odst. 1 o.z. je nezbytné, aby žalovaný listinu obsahující smlouvu ke službě [název] [služby] podepsal, ať už písemně či elektronicky. Ze smlouvy předložené žalobcem však nebylo zjištěno, že by ji žalovaný opatřil jakýmkoliv podpisem. Soud proto dospěl k mezitímnímu závěru, že smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřena nebyla. 16. I kdyby však smlouva ke službě [název] [služby] byla podpisem žalovaného opatřena, byl by zde důvod pro závěr o její neplatnosti, a to s odkazem na výše uvedené ustanovení § 580 odst. 1 o.z. ve vazbě na ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, C -679/2018. Podle citovaných ustanovení a uvedeného rozhodnutí je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Žalobce mohl v této souvislosti učinit jednoduchá opatření, např. zjistit v dostupných registrech dlužníků, zda v nich není žalovaný evidován a současně prověřit tvrzené výdaje žalovaného. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by učinil taková objektivizující šetření k posouzení reálnosti a úplnosti žalovaným uváděných příjmů a výdajů a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná pro porušení povinnosti věřitele s odbornou péči posoudit úvěruschopnost dlužníka před poskytnutím úvěru. Žalobci proto nevznikl nárok na plnění ze smlouvy o úvěru. 17. S ohledem na situaci v řízení, kdy žalovaný byl zcela pasivní, bylo na žalobci, aby prokázal svá tvrzení, a to zejména o rozsahu poskytnutého finančního plnění žalovanému. S ohledem na výše uvedené závěry byla tato zjištění nezbytná pro posouzení nároku žalobce z titulu bezdůvodného obohacení. Jednoznačnou totožnost osob, a to žalovaného a osoby, které žalobce měl poskytnout finanční prostředky, však z listin předložených žalobcem nebylo možné dovodit. Žalobce tvrdil, že komunikoval s žalovaným prostřednictvím telefonního čísla [tel. číslo] a emailem, na adrese [email]. Z těchto údajů však nelze přímo a spolehlivě dovodit, že bylo jednáno právě s žalovaným. Žalobce dále neprokázal své tvrzení, že žalovaný převzal platební prostředek ([název] [platební karty]), která by mu umožnila čerpat finanční prostředky na úkor žalobce. Ani žalobcem předložený interní výstup s přehledem transakcí provedených [název] [platební karty] neumožnily opačný závěr, když tyto listiny vyhotovil žalobce a nejedná se tak o objektivní důkaz o pohybu finančních prostředků ve smyslu např. výpisu z účtu vedeného bankou. Žalobce disponoval pouze kopií občanského průkazu a vlastní fotografií žalobce s občanským průkazem, které však bez vazby na další důkazy osvědčující tvrzení o tom, že plnění od žalobce přijal