8 C 309/2021-77 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 8. 6. 2018 mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutým úvěrem poplatky ve výši 27.211 Kč spolu s jistinou úvěru v 60 týdenních splátkách po 1.121 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil 10.621 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 56.590 Kč s příslušenstvím. Dále se žalobce domáhal peněžitého plnění ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 18. 3. 2018 mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku 19.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutým úvěrem poplatky ve výši 15.471 Kč spolu s jistinou úvěru v 18 týdenních splátkách po 1.916 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil 9.000 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 24.537,40 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené pod [číslo] dne 18. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný převzal od věřitele [právnická osoba] prostřednictvím jeho zástupce v hotovosti 19.000 Kč a zavázal se vrátit tuto částku spolu s úrokem a poplatkem ve výši 15.471 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit 34.471 Kč v 18 týdenních splátkách po 1.916 Kč. S žalovaným byla sepsána zákaznická karta téhož dne jako smlouva o úvěru. Podle této listiny žalovaný poskytl své osobní údaje, jméno, bydliště, údaje o dokladech totožnosti a telefonní kontakt. Dále uvedl, že bydlí jako nájemník, neměl vyživovací povinnost a byl nezaměstnaný. Uvedl výši příjmu 5.175 Kč a další příjem ve výši 8.000 Kč. K výdajům uvedl, že hradí částku 1.233 Kč na jiný úvěr a další výdaje měl ve výši 1.900 Kč. Uvedl, že nemá úvěr u jiné společnosti. Údaje od žalovaného byly zástupcem věřitele ověřeny podle výměru důchodu a poštovní poukázky. 5. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené pod [číslo] dne 8. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný převzal od věřitele [právnická osoba] prostřednictvím jeho zástupce v hotovosti 40.000 Kč a zavázal se vrátit tuto částku spolu s úrokem a poplatkem ve výši 27.211 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit 67.211 Kč v 60 týdenních splátkách po 1.121 Kč. S žalovaným byla sepsána zákaznická karta téhož dne jako smlouva o úvěru. Podle této listiny žalovaný poskytl své osobní údaje, jméno, bydliště, údaje o dokladech totožnosti a telefonní kontakt. Dále uvedl, že bydlí jako spolubydlící, měl 4 vyživovací povinnosti a pobíral invalidní důchod. Uvedl výši příjmu 5.175 Kč a 11.800 Kč jako jiný příjem. K výdajům uvedl, že hradí částku 700 Kč na jiný úvěr a další výdaje měl ve výši 1.900 Kč. Uvedl, že nemá úvěr u jiné společnosti. Údaje od žalovaného byly zástupcem věřitele ověřeny podle výměru důchodu a poštovní poukázky. 6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byl nárok vůči žalovanému postoupen z původního věřitele na žalobce. <i>7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>9. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> <i>11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 16. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, že vůči němu není vedena exekuce a že nemá žádné jiné dluhy, případně v jaké výši. Žalobce v této souvislosti měl učinit jednoduchá a účinná opatření, tj. například zjistit v dostupných registrech dlužníků, zda v nich žalovaný není evidován. Takto právní předchůdce žalobce jako věřitel mohl zjistit skutečnou majetkovou situaci žalovaného v registru SOLUS, v bankovním registru klientských informací, nebankovním registru klientských informací. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by jakákoliv taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná. 17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 40.000 Kč a 19.000 a uhradil 10.621 Kč a 9.000 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 29.379 Kč a 10.000 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta. 18. Žalobci nebyl přiznán ani úrok z prodlení z dlužné částky, neboť podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, není povinen spotřebi