8 C 327/2021-71 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 28. 12. 2021 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru ze dne 21. 3. 2018, uzavřené pod [číslo]. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto 35.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými poplatky a úrokem v 60 měsíčních splátkách ve výši 1.913 Kč. Žalovaný však splátky řádně nehradil a ke dni 28. 6. 2021 došlo v souladu se smlouvou a jejími smluvními podmínkami k zesplatnění celého úvěru. Žalobce uvedl, že řádně zkoumal schopnost žalovaného hradit úvěr. 2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvou formulářového charakteru pod [číslo] to dne 21. 3. 2018 Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit 60 splátek po 1.913 Kč Smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena přijetím návrhu, a to listinou„ Oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne 26. 3. 2018. Podle dokladu o vyplacení byla žalovanému dne 23. 3. 2018 poukázána na účet [bankovní účet] částka 35.000 Kč. Podle vyjádření žalobce a karty klienta vedené žalobcem bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na svůj dluh za období od 24. 4. 2018 do 24. 7. 2022 celkem 66.955 Kč. 4. K majetkovým poměrů žalovaného žalobce zjistil následující skutečnosti: V listině Hodnocení klienta ze dne 21. 3. 2018 žalovaný uvedl své identifikační a korespondenční údaje, dále údaje o zaměstnavateli a výši příjmů (12.350 Kč mzda) a výdajů (6.910 Kč). Podle výpisu ze systému SOLUS neměl žalovaný evidovány žádné dlužné splátky a podle výpisu informací ze systému NRKI měl žalovaný skóre (příznak) stanoven na hodnotu 503 s dodatkem, že jde o„ maximální počet bodů, nízké riziko“. Žalobce ověřil informace poskytnuté žalovaným pouze z pracovní smlouvy, výplatní pásky za měsíc 12/2017 a potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného příjmu za 3 měsíce (12.525 Kč). <i>5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>7. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že žaloba není důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu tehdy platného zákona o spotřebitelském úvěru., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 15. Takto věřitel měl zkoumat a objektivně ověřovat výši tvrzených příjmů a zejména výdajů, což v daném případě učinil pouze částečně tím, že spoléhal na informace získané od žalovaného. Žalobce v této souvislosti měl učinit další úkony za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, např. ověřit doklady prokazující skutečnou výši jeho výdajů (nájemní smlouva, inkaso, výše výživného apod.). Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že úkony směřující ze strany věřitele k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka jsou nedostatečné a smlouva o úvěru je v důsledku toho neplatná. 16. Vzhledem k tomu, že podle uvedených skutkových zjištění žalobce žalovaný uhradil na svůj dluh částku 66.955 Kč, má soud zato, že svoji povinnost, která mu vznikla podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z., tj. vrátit žalobci získaný majetkový prospěch, který mu byl poskytnut bez právního důvodu, již splnil, neboť žalobci vrátil více než činila žalobcem poskytnutá částka 35.000 Kč. Naopak žalobci z důvodu neplatné smlouvy nevznikly další nároky na úhradu poplatků, úroků a smluvních pokut. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta. 17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.