9 C 125/2022-75 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 27. 4. 2022 se žalobce domáhal zaplacení 118.642 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 23. 10. 2021 do zaplacení, zaplacení 21.245,40 Kč a úroku ve výši 59,83 % ročně z částky 100.000 Kč od 23. 10. 2021 do 15. 11. 2021 ve výši 3.481,92 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 100.000 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 10. 2021 dosáhne částky 288.691 Kč a nákladů právního zastoupení. Dle žaloby účastníci uzavřeli 15. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Výplata úvěrové částky byla provedena 15. 7. 2021 a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, poplatky a úrok za poskytnutý úvěr sjednaný ve smlouvě ve výši 59,83 % ročně splácet podle splátkového kalendáře ve 42 měsíčních splátkách ve výši 6.528 Kč vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje srpnem 2021 Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, e-mailovou komunikací. Součástí splátek vedle jistiny úvěru a úroků za poskytnutý úvěr byla také měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované úvěr splácet ve výši 800 Kč. Žalobce žalované oznámil schválení úvěru a v Oznámení uvedl základní parametry úvěru, přílohu tvořil splátkový kalendář. Schopnost žalované úvěr řádně hradit byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a v databázích SOLUS a NRKI umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Úvěr byl schválen po provedeném scoringu. Žalovaná podmínky smlouvy řádně neplnila a ocitla se v prodlení již s první splátkou, na úvěr nezaplatila nic. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění úvěru, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek déle než 65 dnů již u splátky č. 1. V souladu se smlouvou se k zesplatněnému úvěru dosud nesplacené jistiny přičetly veškeré nezaplacené úroky z úvěr a staly se součástí jistiny. Žalobce požaduje vrácení nové jistiny 114.844 Kč, zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení déle než 30 dnů a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované 2 x 200 Kč. Dle smlouvy požadoval žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny od 23. 10. 2021 a úrok od data poskytnutí úvěru do skutečného vrácení jistiny i po zesplatnění. Žalovaná žalobci dluží novou jistinu 114.844 Kč, která sestává z 100.000 Kč úvěru a 14.844,55 Kč z přirostlé jistiny po zápočtu poplatků a pojištění, smluvní pokutu ve výši 998 Kč a náklady vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny 114.844,55 Kč za každý den prodlení od 23. 10. 2021 do zaplacení (do vyhotovení žaloby představovala smluvní pokuta 21.245,40 Kč) a sjednaný úrok z úvěru ve výši 59,83 % ročně z částky 100.000 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení, resp. do 16. 11. 2021, a dále ve výši 8,5 % ročně a náhradu na pojištění schopnosti splácet ve výši 2.400 Kč. Žalovaná přes předžalobní výzvy žalobce nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání, při kterém provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Z návrhu smlouvy o úvěru dodatku č. 1 a přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet bylo prokázáno, že žalobce se žalovanou jednal o poskytnutí úvěru ve výši 100.000 Kč, s plněním na účet označený žalovanou. Žalobce totožnost žalované ověřil z občanského průkazu. Z hodnocení klienta k úvěrové smlouvě [číslo] předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 100.000 Kč a byl a seznámena s tím, že náklady úvěru činí 59,83 %, při RPSN 79,29 %. Žalovaná měla při úvěru 100.000 Kč zaplatit maximálně 240.576 Kč, ve 42 splátkách po 5.728 Kč. Úvěr byl zajištěn pokutami za každou nesplněnou splátku 499 Kč a v případě neuhrazení splátek po dobu delší než 65 dnů možností účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V Předsmluvním formuláři a Hodnocení klienta bylo žalovanou tvrzena výši příjmů 18.700 Kč, která odpovídala příchozí platby na účet žalované. Ověření tvrzených výdajů žalované, počet závazků a vyživovací povinnosti nebylo žalobcem doloženo. Z dokladu o platbě [název] banky bylo prokázáno, že žalobce zaslal dne 15. 7. 2021 na vrub účtu [číslo] [bankovní účet], [variabilní symbol], KS [číslo], částku 100.000 Kč. Tento účet byl v Předsmluvních ujednáních uveden jako účet, na který má být žalované úvěr poskytnut. Z přihlášky do Skupinového pojištění schopnosti splácet bylo prokázáno, že žalovaná byla účastna pojištění schopnosti splácet úvěr. Z Oznámení o schválení úvěru bylo prokázáno, že žalované bylo oznámeno schválení úvěru, jeho součástí byl splátkový kalendář. Z oznámení z 21. 10. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 118.642 Kč, výzva byla doručena 23. 7. 2021. Z výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnit celý úvěr z 18. 10. 2021, kterému předcházela výzva ze 17. 9. 2021, bylo prokázáno, že žalovaná byla vyrozuměna o zesplatnění celého úvěru v případě, že nezaplatí první tři splátky, které byly splatné 17. 8. 2021, 17. 9. 2021 a 17. 10. 2021. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 100.000 Kč a nezaplatila ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s tvrzenými příjmy žalované, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalované, příjmy a výdaje její domácnosti a vyživovací povinnosti a případné další závazky. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvu o zápůjčce proto soud shledal v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalované vrát