9 C 288/2021-108 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 4. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 60.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7.890,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 34.000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a částky 28.800 Kč, a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel žalovaný a společnost [právnická osoba] dne 7. 4. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky a předpisy splátek. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena na žádost žalovaného, po vyplněné údajů o osobě a finanční situaci žalovaného. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému 60.000 Kč v hotovosti. Žalovaný tuto částku převzal a převzetí potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a příslušenství úvěru za dobu trvání úvěrového vztahu ve výši 50.400 Kč, sestávajícího z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatků za zprávu úvěru, poplatků za uzavření smlouvy a poplatků za hotovostní inkaso. Žalovaný se zavázal úvěr s poplatky zaplatit v 16 měsíčních splátkách po 6.900 Kč do 7. 8. 2019. Jednorázový poplatek za uzavření smlouvy byl žalovaným zaplacen při podpisu smlouvy a žalovanému zbývalo splatit 110.400 Kč. Žalovaný sjednané částky neplatil řádně a včas, zaplatil pouze 16.400 Kč, což odpovídá dvěma řádně uhrazeným splátkám. Dostal se tak do prodlení s úhradou 94.000 Kč, sestávající z jistiny 60.000 Kč a příslušných smluvních poplatků 34.000 Kč. Dne 28. 9. 2018 byla část společnosti [právnická osoba] tvořena divizí spotřebitelských úvěrů dne 21. 12. 2020 převedena na společnost [právnická osoba] Z přechodného věřitele byla pohledávka postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému 19. 1. 2021 oznámeno původním věřitelem. Hodnota pohledávky činila 135.082,66 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 60.000 Kč, nesplaceného kapitalizovaného úroku 9.897 Kč, nesplaceného poplatku za správu 9.289 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní výběr 14.814 Kč, sankčního poplatku 1.000 Kč, paušálních nákladů na vymáhání 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 9.582,66 Kč a smluvní pokuty 30.000 Kč. Z postoupené pohledávky žalobce požaduje nesplacenou jistinu 60.000 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 9.897 Kč, nesplacený poplatek za správu úvěru 9.289 Kč, nesplacený poplatek za hotovostní výběr 14.814 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 8. 8. 2019 do 30. 11. 2020 z jistiny 60.000 Kč ve výši 7.890,41 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním 651 Kč, smluvní pokutu 28.800 Kč. 2. Okresní soud v Prostějově vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl následně podle § 173 odst. 1 za použití ust. § 174 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k tomu důkazy. Žalovaný nereagoval. 4. Soud nařídil jednání, při kterém byly provedeny důkazy, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav. Původní věřitel žalovaného společnost [právnická osoba], resp. společnost [právnická osoba] postoupila smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobcem dne 21. 12. 2020 pohledávku za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy uzavřené 7. 4. 2018 pod [číslo]. Ze smlouvy o úvěru [číslo] její nedílné součásti obchodních podmínek byla prokázána skutková tvrzení žalobce, že předmětem smlouvy byla částka 60.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Z předpisu splátek k výše uvedené smlouvě byla prokázána žalobcova skutková tvrzení o sjednané výši splátek. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelských úvěrech bylo prokázáno žalobcovo tvrzení o tom, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru a ke svým osobním poměrům uvedl konkrétní tvrzení, aniž by byla jakkoliv doložena. Dle tvrzení žalobce žalovaný na tuto částku zaplatil 16.400 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že žalovanému bylo původním věřitelem postoupení pohledávky oznámeno. Z výzvy před podáním žaloby bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván, aby žalobci do 1. 3. 2021 zaplatil 135.871,25 Kč ze smlouvy [číslo]. Žalobcem nebyly předloženy žádné listiny, které by prokazovaly ověření žalovaným tvrzených skutečností k jeho poměrům. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 60.000 Kč a zaplatil 16.400 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například předložením pracovní smlouvy, mzdového výměru, výplatnic, výpisu o stavu účtu, rozhodnutím a výši dávek, lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 43.600 Kč představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení jako rozdíl převzatých 60.000 Kč a vrácených 16.400 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k vrácení dlužné částky upomínkou zaslanou dne 15. 3. 2021, resp. 8. 2. 2021 s úhradou do 1. 3. 2021, bylo proto rozhodnuto i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od data následujícího po dni zaslání výzvy k plnění do zaplacení. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky dle smlouvy o úvěru do 1. 3. 2021 nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. 12. O náklad