9 C 9/2022-59 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 13. 5. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 14. 1. 2016 do zaplacení. Dle žaloby uzavřela společnost [právnická osoba] a žalovaná prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl věřitel společnost [právnická osoba] žalované 14. 12. 2015 úvěr ve výši 8.000 Kč, který měl splacen do 13. 1. 2016. Věřitel po prověření schopnosti žalované úvěr splácet poskytl úvěr z bankovního účtu na bankovní účet žalované označený v návrhu č. [bankovní účet]. Věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná úvěr nezaplatila. Žalobce zaslal upomínku 2. 2. 2021, aniž by se setkal s reakcí žalované. Žalobce požaduje částku z titulu poskytnutého úvěru, neboť se stal vlastníkem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem žalované dne 1. 1. 2021 poté, co bylo postoupení pohledávky oznámeno. Pokud by soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky úvěrové smlouvy, pak požaduje částku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobce navrhl, aby soud rozhodl věc bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. 2. Soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, žalovaná byla vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila a zároveň byla vyzvána, aby se vyjádřila k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc ze žalobcových skutkových tvrzení podle § 115a o.s.ř. 3. Žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba] a žalobce z 1. 1. 2021 a příloh této smlouvy byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávek z 2. 1. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky původního věřitele na žalobce informována. Z všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčkách uzavřené se zapůjčitelem pod záštitou společnosti [právnická osoba] byl prokázán obsah všeobecných smluvních podmínek, zejména způsob žádosti o zápůjčku, samotné poskytnutí zápůjčky a forma smlouvy o zápůjčce, splácení zápůjčky, prodloužení splatnosti, případně důsledky neplnění smlouvy a možnost odstoupení od smlouvy, včetně zesplatnění. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána o úhradu dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené společností [webová adresa], vystupující za [právnická osoba], bylo prokázáno, že žalovaná poptávala u právního předchůdce žalobce úvěr ve výši 8.000 Kč a požadovala úhradu na účet č. [anonymizováno] [číslo], s dobou zápůjčky 30 dnů, s měsíční procentní sazbou zápůjčky 2 %. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce bylo prokázáno, že na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] byla poukázána částka 8.000 Kč. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 8.000 Kč a neuhradila ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s tvrzením žalované, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalované, příjmy a výdaje její domácnosti a vyživovací povinnosti a další závazky. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobci pouze částku 8.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. 12. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k vrácení dlužné částky upomínkou zaslanou dne 2. 2. 2021, bylo rozhodnuto i o povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od data následujícího po dni zaslání výzvy k plnění do zaplacení. 13. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku. 14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 8.000 Kč, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. po 200 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, tj. celkem 1.489 Kč. 15. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.