4 C 221/2023-39 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. Dne [datum] provedla demontáž bezesmluvního elektroměru u odběrného místa pro distribuci elektřiny na adrese T. G. [příjmení] [číslo] v [obec], tím docházelo k odběru elektrické energie neoprávněně po ukončení smluvního vztahu. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu škody za neoprávněně odebranou elektřinu, přesto ji přes opakovanou výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Sdělením [anonymizováno] [právnická osoba], bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese T. G. [příjmení] [číslo] v [obec] v době od [datum] do [datum] (jak byla doložena ke sdělení [anonymizováno] [právnická osoba]), kterou naposledy vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], a to za dobu od [datum] do [datum]. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne [datum] v době od 9.34 hod. do 9.55 hod. byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, a to na odběrném místě T. G. [příjmení] [číslo] v [obec], když smlouva žalovaného k tomuto odběrnému místu byla ukončena [datum], v uvedené době byl neoprávněný odběr odstraněn. Žalovaný uvedenému nebyl přítomen. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny –NN soud zjistil, že tuto žalobkyně vyčíslila za dobu od [datum] do [datum], hlavní jistič 3 x 25 A, změřená spotřeba elektroměrem je 1 511 kWh, další oprávněné náklady plynou z listiny na č. l. 6 spisu. Fakturou ze dne [datum], [číslo] byla vyúčtována žalovanému cena za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese T. G. [příjmení] [číslo] v [obec], a to v době od [datum] do [datum] ve výši 16 502 Kč. Dopisem ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný upozorněn na dluh 16 502 Kč. 5. Dle § 51 odst. 1 písm. a) až g), odst. 2 a 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je za a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, za b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, za c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, za d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, za e) odběr měřený měřicím zařízením, za prvé) které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo za druhé) které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, nebo za třetí) které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, za f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, za g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní (odst. 1) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (odst. 3). 6. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V tomto případě se jedná o nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. V této věci má soud za prokázané, že žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii bez uzavřené smlouvy v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec]. Na tomto odběrném místě odebíral elektrickou energii již dříve na základě smluvního vztahu, ten byl ukončen [datum]. Dne [datum] žalobkyně zjistila neoprávněný odběr na uvedeném odběrném místě, za období od [datum] do [datum] byl zjištěn ve výši 1 511 kWh. Žalobkyně proto vyčíslila škodu za neoprávněný odběr energie a další náklady vzniklé se zajišťováním a odstraněním neoprávněného odběru, a to ve výši 16 502 Kč. Na vyčíslení škody a výzvu k úhradě žalovaný nijak nereagoval. Soud s ohledem na shora uvedenou právní úpravu žalobě vyhověl, i pro příslušenství, které je požadováno po splatnosti faktury, kterou žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, ode dne [datum] do zaplacení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., dále náhradě hotových výdajů v paušální výši 2× 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (výzva k plnění, podání žaloby). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť tato tvrzení měla být obsahem žaloby již samotné, včetně označených důkazů. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. 9. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.