6 C 87/2022-38 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou podanou dne 30. 6. 2022 se žalobci domáhali proti žalovaným zaplacení částky 32.310 Kč s příslušenstvím (poplatkem z prodlení). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaní žalobcům neplatili řádně nájemné, a dluží tak žalobcům část nájmu od poloviny srpna 2011 do konce června 2012. Dlužníci se zavázali zaplatit dlužné nájemné do 30. 6. 2012, což však neučinili, a dluží tak na nájemném částku ve výši 32.310 Kč. Žalovaní svůj dluh písemně uznali. 2. Žalovaní se v průběhu řízení ve věci nevyjádřili. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaným byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (zásilka pro žalovanou 1/ byla připravena k vyzvednutí dne 14. 2. 2023 a zásilka pro žalovaného 2/ byla připravena k vyzvednutí dne 13. 2. 2023). Protože se žalovaní ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 5. Z listiny označené jako„ uznání dluhu“ soud zjistil, že žalovaní dne 19. 6. 2012 písemně uznali svůj závazek vůči žalobcům, a to dluh v částce 32.310 Kč z titulu dlužného nájemného s inkasem za užívání bytové jednotky [číslo] + [anonymizováno], na adrese [adresa žalované a žalovaného], a to za období od poloviny srpna 2011 do konce června 2012. Žalovaní se zavázali dluh uhradit do [datum]. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Podle ust. § 558 obč. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 8. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. 10. Žalovaní dne 19. 6. 2012 písemně uznali svůj závazek vůči žalobcům. Uznání dluhu zakládá právní domněnku, že dluh v době, kdy k uznání došlo, trval. Uznání dluhu tak usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu a nemusí již prokazovat ani vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník může uplatnit námitku, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že již z jiného důvodu zanikl. Aby však tuto námitku soud přijal, musel by dlužník skutečnost, kterou vyvrací domněnku uznání dluhu, tvrdit a prokázat. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno vyvrácení leží tudíž na dlužníkovi. V průběhu řízení však žalovaní žádnou takovou skutečnost netvrdili ani neprokázali. 11. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovaným uznanou dlužnou částku zaplatit, a to spolu se zákonným poplatkem z prodlení (§ 558 obč. zák.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. od splatnosti dlužné částky. Přičemž plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému žalobci a plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného. 12. K zaplacení byly žalovaným stanoveny obecné třídenní lhůty od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.712,24 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.616 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32.310 Kč sestávající z částky 1.936 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. při zastupování dvou účastníků (převzetí věci a sepis žaloby; výzva k plnění doložena nebyla) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 1.752,24 Kč.