8 C 114/2022-80 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 5. 11. 2021 domáhal vůči žalovanému úhrady peněžitého plnění na základě smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 147.300 Kč a žalovaný se zavázal úvěr, včetně poplatků a dohodnutých úroků splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 3.497 Kč. Žalovaný však opakovaně porušoval smluvní ujednání a žalobce proto prohlásil úvěr za splatný výzvou ze dne 11. 8. 2021 Ani přes výzvu žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobce dále uvedl, že neuhrazená jistina činila 39.278,71 Kč. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce zkoumal před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet. 2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný bez jakékoliv omluvy nedostavil. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl podle žalobcem navržených důkazů a dalšího obsahu spisu, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a takto byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Podle smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 147.300 Kč částečně účelově na splacení jeho závazků (ve výši 66.300 Kč, 43.000 Kč, 23.000 Kč) a částečně neúčelově (15.000 Kč) jeho běžný účet pod č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3.497 Kč po dobu 60 měsíců. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce dříve, než poskytl žalovanému úvěr, provedl ověření údajů poskytnutých žalovaným či další šetření za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného. Z výzvy k okamžitému jednorázovému splacení právního předchůdce adresované žalovanému ze dne 8. 4. 2020 bylo zjištěno, že nesplacená jistina činila k uvedenému dni 39.278,71 Kč. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy bylo zjištěno, že byl nárok vůči žalovanému postoupen z původního věřitele [právnická osoba] na žalobce. <i>6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.</i> <i>8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.</i> <i>9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobě není možné v celém rozsahu vyhovět. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu tehdy platného zákona č. 145/2010 Sb., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od dlužníka jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by věřitel měl např. zkoumat a objektivně ověřovat nejen výši tvrzených příjmů (např. vyžádat od dlužníka doklady o vyplácené mzdě), což v daném případě právní předchůdce žalobce neučinil. Právní předchůdce žalobce jako věřitel neučinil ani žádné další kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného, zejména nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, že nemá žádné jiné splatné či nesplatné dluhy, případně v jaké výši. Žalobce v této souvislosti měl učinit jednoduchá a účinná opatření, tj. například zjistit v dostupných registrech dlužníků, zda v nich žalovaný není evidován. Takto právní předchůdce žalobce jako věřitel mohl zjistit skutečnou majetkovou situaci žalovaného v registru SOLUS, v bankovním registru klientských informací, nebankovním registru klientských informací. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by jakákoliv taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnosti dlužníka absolutně neplatná. 14. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze v části, a to z důvodu žalovaným přijatého plnění jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. v podobě majetkového prospěchu poskytnutého bez právního důvodu. Soud přitom zohlednil tvrzení žalobce a listinné důkazy, podle kterých zůstatek nesplacené jistiny činil 39.278,71 Kč. Žalobci však nebyl přiznán nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka po uplynutí lhůty k plnění podle dohody účastníků nebo určené soudem. V daném případě nebylo soudem zjištěno, že není v možnostech žalované dluh uhradit v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a lhůta k plnění byla proto určena právě podle tohoto ustanovení. 15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, pokud zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném řízení úspěšný žalobce takovou výzvu žalovanému zaslal a soud proto zavázal žalovaného k úhradě žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.572 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 1.500 Kč (3 x 500 Kč, § 7, 11 odst. 1, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč, podle § 13 odst. 4, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady DPH ve výši 21 % v částce 378 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 3.750 Kč Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.