8 C 227/2023-77 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2023 domáhal vůči žalované peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené pod [číslo] právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Podle smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr žalobci vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 4.300 Kč. Dále se žalobce domáhal vůči žalované peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené pod [číslo] právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Podle smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 9.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr žalobci vrátit v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 6.920 Kč. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce řádně zkoumal schopnost žalované hradit úvěr v obou případech. Žalobce uvedl, že pohledávka za žalovanou ne něj byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná potvrdila přijetí částky 10.000 Kč a 9.000 Kč. Žalovaná požádal o možnost hradit dluh ve splátkách po 500 Kč měsíčně pro své špatné osobní, výdělkové a majetkové poměry. Uvedla, že již nepobírá invalidní důchod, žije pouze se svým nemocným dospělým synem a její příjem má pouze z brigád. Žalovaná uvedla, že bude schopen splátky ve výši 500 Kč hradit. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvou, na základě které bylo žalované v hotovosti poskytnuto 9.000 Kč. Žalovaná se zavázala dluh spolu s dohodnutými poplatky a úrokem uhradit v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvou, na základě které bylo žalované v hotovosti poskytnuto 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala dluh spolu s dohodnutými poplatky a úrokem uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. 5. Při uzavírání smlouvy o úvěru ze dne [datum] byly právnímu předchůdci žalobce podle [žádost o úvěr] zákazníka ze dne [datum] známy identifikační a korespondenční údaje žalované, dále údaje o výši příjmů žalované 13.884 Kč měsíčně tvořené státní podporou a neupřesněným příjmem a výdaje ve výši 8.000 Kč. Údaje byly ověřeny ze složenek a dokladu o výši důchodu. Při uzavírání smlouvy o úvěru ze dne [datum] byly právnímu předchůdci žalobce podle [žádost o úvěr] zákazníka ze dne [datum] známy identifikační a korespondenční údaje žalované, dále údaje o výši příjmů žalované 12.695 Kč měsíčně tvořené státní podporou a výdaje ve výši 7.015 Kč. Údaje byly ověřeny ze složenek a dokladu o výši důchodu. 6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že nároky vůči žalované byly postoupeny z původního věřitele na žalobce. <i>7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>9. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že žaloba není zcela důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona o spotřebitelském úvěru., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 17. Takto věřitel měl zkoumat a objektivně ověřovat výši tvrzených příjmů a výdajů, což v daném případě učinil pouze částečně tím, že spoléhal na informace získané od žalované. Žalobce v této souvislosti měl učinit další úkony za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, např. ověřit doklady prokazující skutečnou výši příjmů a výdajů (nájemní smlouva, inkaso, výše případné vyživovací povinnosti apod.) Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že úkony směřující ze strany věřitele k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka jsou nedostatečné a smlouvy o úvěru jsou v důsledku toho neplatné. 18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala čerpáním úvěru 9.000 Kč a 10.000 Kč a uhradila 6.920 Kč a 4.300 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 2.080 Kč a 5.700 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka po uplynutí lhůty k plnění podle dohody účastníků nebo určené soudem. 19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě v