8 C 234/2022-192 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2022 domáhal vůči žalované úhrady peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru uzavřené ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou. Na základě této smlouvy žalovaná postupně opakovaně čerpala úvěr ve výši 104.992,15 Kč a uhradila na svůj dluh celkem 118.759,50 Kč. Žalovaná však opakovaně porušovala smluvní ujednání a žalobce proto prohlásil úvěr za splatný výzvou ke dni 11. 10. 2021 Ani přes výzvu žalovaná svůj dluh tvořený jistinou ve výši 21.919,09 Kč s příslušenstvím neuhradila. Dále žalobce uvedl, že zkoumal před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne [datum] bylo zjištěno, že věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do úvěrového limite, který bude klient čerpat kreditní kartou a bude veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 118.759,50 Kč. 5. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že věřitel při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovanou disponoval těmito informacemi: Podle žádosti o poskytnutí úvěrového produktu žalovaná měla jediný příjem ve výši 18.413 Kč měsíčně čistého, zaměstnána byla na dobu neurčitou a neuváděla žádné výdaje. Žalobce vedl pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Z výpisu z tohoto účtu za období od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 bylo zjištěno, že její měsíční výdaje zpravidla převyšovaly příjem, žalovaná opakovaně čerpala finanční prostředky v rámci kontokorentu, který v průběhu uvedeného období přečerpala a svou finanční situaci řešila již v měsíci listopadu 2019 půjčkou ve výši 10.000 Kč. Právní předchůdce při zpracování žádosti zjistil, že žalovaná splácela v měsíční celkové výši 6.230 Kč dalších 6 dříve poskytnutých úvěrů. 6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. <i>7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>9. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> 11. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). <i>12. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 17. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalované a neověřil reálnost a úplnost jí uváděných příjmů a výdajů. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, kolik činí její výdaje a jaké měla závazky, když jen vůči právnímu předchůdci žalobce splácela v době poskytnutí úvěru 6 dalších úvěrů. Z listin předložených žalobcem nevyplývá, že věřitel před poskytnutím úvěru jakákoliv taková objektivizující šetření žalované učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná. 18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získal 104.992,15 Kč a uhradila 118.759,50 Kč. Svůj dluh vůči věřiteli tvořený bezdůvodným obohacením tak žalovaná v celém rozsahu uhradila a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. 19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.