8 C 297/2022-71 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 28. 12. 2022 domáhal vůči žalované peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené pod [číslo]. Podle smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 22.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr žalobci vrátit v 36 měsíčních splátkách po 1.290 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 13 splátek po 1.290 Kč a poté se ocitla v prodlení. Dluh se stal celý splatný ke dni 28. 8. 2022. Žalobce proto požadoval kromě dohodnutých splátek i úhradu smluvní pokuty a dalších dohodnutých poplatků. Žalobce uvedl, že řádně zkoumal schopnost žalované hradit úvěr. 2. Žalovaná se v řízení žádným způsobem nevyjádřila, přestože žaloba spolu s výzvou k vyjádření jsou považovány podle § 49 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za doručené na adresu žalované podle § 46b o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvou formulářového charakteru pod [číslo] Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 22.000 Kč převodem na účet žalované a žalovaná se zavázala mimo jiné uhradit 36 měsíčních splátek po 1.290 Kč. Podle dokladu o vyplacení úvěru žalobce žalované na účet [číslo] [bankovní účet] úvěr ve výši 22.000 Kč poskytnul. 4. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy následující skutečnosti: V listině Hodnocení klienta ze dne [datum] žalovaná uvedla své identifikační a korespondenční údaje, dále údaje o výši příjmů (14.871 Kč invalidní důchod) a výdajů (6.560 Kč). Podle výpisu ze systému SOLUS neměla žalovaná evidovány žádné dlužné splátky a podle výpisu informací ze systému NRKI měla žalovaná skóre (příznak) stanoven na hodnotu 424 s dodatkem, že jde o„ maximální počet bodů, nízké riziko, nejlepší segment klientů“. Žalobce ověřil informace poskytnuté žalovanou z výpisu z účtu. <i>5. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>7. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že žaloba není důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona o spotřebitelském úvěru., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 15. Takto věřitel měl zkoumat a objektivně ověřovat výši tvrzených příjmů a zejména výdajů, což v daném případě učinil pouze částečně tím, že spoléhal na informace získané od žalované. Žalobce v této souvislosti měl učinit další úkony za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, např. ověřit doklady prokazující skutečnou výši jeho výdajů (nájemní smlouva, inkaso, výše případné vyživovací povinnosti apod.) Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že úkony směřující ze strany věřitele k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka jsou nedostatečné a smlouva o úvěru je v důsledku toho neplatná. Vzhledem k tomu, že podle uvedených skutkových zjištění žalobce žalovaná uhradila na svůj dluh částku 23.665 Kč, má soud zato, že svoji povinnost, která jí vznikla podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z., tj. vrátit žalobci získaný majetkový prospěch, který mu byl poskytnut bez právního důvodu, již splnila, neboť žalobci vrátila více než činila žalobcem poskytnutá částka 22.000 Kč. Naopak žalobci z důvodu neplatné smlouvy nevznikly další nároky na úhradu poplatků, úroků a smluvních pokut. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta. 16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.