6 C 85/2023-96 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne 6. 6. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 26.597 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 26.597 Kč ve výši 8,5 % ročně od 20. 8. 2021 do zaplacení, dále pohledávky ve výši 9.002 Kč, úroku ve výši 94,78 % p. a. z částky 20.000 Kč od 20. 8. 2021 do 12. 9. 2021 ve výši 1.201,20 Kč, úroku ve výši 8,25 % p. a. z částky 20.000 Kč od 13. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 8. 2021 dosáhne částky 45.770 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 13. 5. 2021. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 94,78 % p. a. splácet v 18měsíčních splátkách ve výši 2.415 Kč (včetně úhrad za pojištění 296 Kč) počínaje měsícem červen 2021. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek, když do data zesplatnění úvěru nebylo žalobkyni uhrazeno ničeho. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za 1. a 2. splátku, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů) a náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů). V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy a podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Tuto novou jistinu ve výši celkem 24.607,78 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5.smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, v daném případě od 20. 8. 2021 do zaplacení.2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.3. Předvolání k ústnímu jednání soudu bylo žalované řádně doručeno do datové schránky. Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , ve znění dodatku z téhož dne a oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, a na základě smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský bezúčelový úvěr v částce 20.000 Kč. Žalovaná se pak zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok formou pevné úrokové sazby ve výši 94,78 % p. a. splácet v 18měsíčních splátkách ve výši 2.415 Kč počínaje měsícem červen 2021 (celková částka k úhradě 38.142 Kč, RPSN 147,16 %). Dále bylo mezi mj. stranami dohodnuto, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru (bod 6.3. smlouvy) a ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (6.4.). V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady (poskytovatel je však oprávněn požadovat na úrocích částku maximálně 120 % částky, kterou má klient zaplatit). Dále bylo dohodnuto, že poskytovateli vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů (maximálně 2.999 Kč) a právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se klient ocitne v prodlení o délce 15 dnů (6.1. a 6.2.). Součástí smlouvy byl splátkový kalendář. Přílohou smlouvy ze dne 13. 5. 2021 bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíční úhradu 296 Kč.5. Poskytnutí úvěru žalované v částce 20.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě bylo doloženo dokladem o vyplacení úvěru ze dne 13. 5. 2021 a zprávou banky, kterou si vyžádal soud.6. Oznámením ze dne 18. 8. 2021 žalobkyně žalované oznámila zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru a dalších plnění. K tomu lze doplnit, že žalovaná v průběhu řízení nijak nezpochybňovala prodlení s úhradou splátek úvěru, resp. netvrdila ani neprokázala jejich úhradu. Výzvami ze dne 15. 7. 2021 a 16. 8. 2021 pak byla žalovaná ještě před zesplatněním úvěru upozorněna na tuto možnost s tím, že došlo k prodlení s úhradou splátek 1 - 3.7. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů.8. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne27. 7. 2023. V průběhu řízení pak byly žalobkyní předloženy doklady k procesu posouzení úvěruschopnosti žalované, z nichž soud učinil následující zjištění.12. Z hodnocení klienta (na formuláři žalobkyně) se podává, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná, bez dalších osob v domácnosti a celkem má příjmy 25.574 Kč a výdaje 5.961 Kč (splátky 3.358 Kč a bydlení ve státním/obecním 2.603 Kč). Z toho pak po odečtení životního minima 3.860 Kč žalobkyně odvodila rezervu 14.753 Kč.13. Z informací o platbách na účet žalované č. , č. účtu, (vlastnictví účtu žalovanou se podává z doloženého výpisu z účtu za únor 2019 a ze zprávy banky) pak bylo zjištěno, že žalované byly zaúčtovány částky od zaměstnavatele ve výši 28.897 Kč (únor 2021) a 22.814 Kč (leden 2021).14. Žalobkyně dále doložila výpis z registrů SOLUS bez negativních informací a NRKI, kde bylo uvedeno CBS skóre