8 C 279/2023-106 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 22. 11. 2023 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto 60.321,64 Kč. Žalovaný však neplnil dohodnuté splátky ve výši 4 % z dlužné částky a dluh se stal splatným ke dni 17.8.2022. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 13.870 Kč. Žalobce proto požadoval kromě dlužné jistiny s příslušenstvím i úhradu dlužných poplatků a smluvní pokuty. Žalobce uvedl, že řádně zkoumal schopnost žalovaného hradit úvěr. 2. Dále se žalobce se svou žalobou domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto 143.234,17 Kč. Žalovaný však neplnil dohodnuté splátky ve výši 4 % z dlužné částky a dluh se stal splatným ke dni 17. 8. 2022. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 54.633,24 Kč. Žalobce proto požadoval kromě dlužné jistiny s příslušenstvím i úhradu dlužných poplatků a smluvní pokuty. Žalobce uvedl, že řádně zkoumal schopnost žalovaného hradit úvěr. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru pod [číslo] Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 60.000 Kč a žalovaný se zavázal hradit 4 % z dlužné částky měsíčně. Z výpisu čerpání k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal průběžně celkem 60.321,64 Kč a uhradil 13.870 Kč. 5. Podle listin předložených žalobcem před poskytnutím úvěru žalobce disponoval informacemi žalovaného, a to jeho identifikačními a kontaktními údaji. Žalobce byl informován o zdroji příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 22.000 Kč a o měsíčních výdajích žalovaného ve výši 3.000 Kč. Současně žalobce disponoval výpisem žalovaného jeho bankovního účtu za 5/2021 u [peněžní ústav], ze kterého je zjevné, že v měsíci květnu se příjmy žalovaného (29.490,03 Kč) téměř rovnaly jeho výdajům (29.328,63 Kč). Mzda žalovaného činila v tomto měsíci částku 4.160 Kč. 6. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru pod [číslo] Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal hradit 4% z dlužné částky měsíčně. Z výpisu čerpání k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal průběžně celkem 143.234,17 Kč a uhradil 54.633,24 Kč. 7. Podle listin předložených žalobcem před poskytnutím úvěru žalobce disponoval informacemi žalovaného, a to jeho identifikačními a kontaktními údaji. Žalobce byl informován o zdroji příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 11.600 Kč a o měsíčních výdajích žalovaného ve výši 3.000 Kč. Žalobce ověřoval dluhovou historii žalovaného v rejstříku SOLUS, NRKI, ISIR a CEE a nezjistil žádné závazky žalovaného po splatnosti. Současně žalobce disponoval výpisem žalovaného jeho bankovního účtu za 6, 7/2020 u [peněžní ústav], ze kterého je zjevné, že příjmy žalovaného (12.732 Kč, resp. 5.567 Kč) se téměř rovnaly jeho výdajům (12.758,51 Kč, resp. 5.572,75 Kč). Mzda žalovaného činila v uvedených měsících částku 5.067 Kč, resp. 10.133 Kč. <i>8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>10. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že žaloba není důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu tehdy platného zákona o spotřebitelském úvěru., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 18. Takto věřitel měl zkoumat a objektivně ověřovat výši tvrzených příjmů a zejména výdajů, což v daném případě učinil pouze částečně tím, že spoléhal na informace získané od žalovaného a výpisu z jeho bankovního účtu. Žalobce v této souvislosti měl učinit další úkony za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, např. ověřit doklady prokazující skutečnou výši jeho výdajů (nájemní smlouva, inkaso, výše případné vyživovací povinnosti apod.) Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření učinil. Současně i ty údaje, které zjistil, nevyhodnotil s dostatečnou pečlivostí, když žalovaný podle výpisů z účtu ani v jednom měsíci neměl deklarovaný příjem a jeho příjmy a výdaje si byly rovny i před poskytnutím úvěrů. Soud proto dospěl k závěru, že úkony směřující ze strany věřitele k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka jsou nedostatečné a smlouva o úvěru je v důsledku toho neplatná. 19. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal čerpáním úvěru 60.321,64 Kč a 143.234,17 Kč a uhradil 13.870 Kč a 54.633,24 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 46.451,64 Kč a ve výši 88.600,93 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a