8 C 50/2024-81 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2023 domáhal vůči žalovanému úhrady peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnuta částka 40.000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, poplatky a úroky splatit v 48 měsíčních splátkách po 2.741 Kč. Žalovaný však porušil smluvní ujednání a žalobce proto prohlásil úvěr za splatný výzvou ze dne 18. 1. 2023. Ani přes výzvu žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o úvěru o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem 131.568 Kč ve splátkách po 2.741 Kč měsíčně po dobu 48 měsíců. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce žalovanému poukázal částku 40.000 Kč na jeho výše uvedený účet. Z přehledu plateb žalovaného ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobci 4 x částku 2.741 Kč, celkem 10.964 Kč.5. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že věřitel při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným provedl posouzení úvěru schopnosti žalovaného. Věřitel před poskytnutím úvěru disponoval informacemi poskytnutými žalovaným, podle kterých činil jeho příjem 27.600 Kč měsíčně, výdaje 8.250 Kč, z toho 4.000 Kč na bydlení a 4.250 Kč na další výdaje. Žalovaný sdělil svého zaměstnavatele, rodinný stav, vzdělání a formu bydlení. Informace žalobce ověřoval z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, , podle kterého byla žalovanému vyplácena mzda za období od 2/2022 do 6/2022 ve výši od 19.496 Kč do 34.447 Kč měsíčně.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena z původního věřitele na žalobce.7. Podle § 2395občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).11. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).12. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C-679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.17. Věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost jím uváděných příjmů a výdajů. Zejména žalobce nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, kolik činí jeho skutečné výdaje a jaká je jejich struktura. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 40.000 Kč a uhradil 10.964 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 29.036 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka po uplynutí lhůty k plnění podle dohody účastníků nebo určené soudem. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný není schopen dluh v takové lhůtě uhradit.19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy poměr úspěchu a neúspěchu stran byl téměř shodný.