8 C 53/2024-171 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 26. 10. 2023 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , uzavřené pod číslem , hodnota, . Podle smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr žalobci vrátit spolu s poplatkem ve výši 2.800 Kč ve lhůtě do 5. 6. 2019. Žalovaný svůj dluh v dohodnuté lhůtě neuhradil a podle smlouvy se dluh stal celý splatný ke dni 6. 6. 2019. V rámci později vedeného insolvenčního řízení bylo žalobci na dluh poukázáno celkem 405,04 Kč. Žalobce podle smlouvy požadoval kromě dlužné jistiny i úhradu smluvní pokuty a dalších dohodnutých poplatků. Žalobce uvedl, že řádně zkoumal schopnost žalovaného hradit úvěr, když vycházel z jeho průměrného příjmu ve výši 132.165 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř.3. Ve věci se dne , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvou pod č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14.000 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal mimo jiné žalobci vrátit 14.000 Kč spolu s poplatkem ve výši 2.800 Kč do 5.6.2019. Podle potvrzení o provedení transakce žalobce poskytl žalovanému na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 14.000 Kč dne , datum, .5. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy následující skutečnosti: Podle listiny Čestné prohlášení ke smlouvě ze dne , datum, žalovaný uvedl výši příjmů (30.000 Kč) a výdajů (16.000 Kč). Podle výpisu ze nebankovního registru ze dne , datum, byla u žalovaného evidována exekuce, 4 tzv. negativní záznamy a 5 dalších dluhů (bez specifikace).6. Žalobce dále disponoval výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019, od 1. 2. 2019 do 28. 2. 2019 a od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2019.7. Z výpisu za období od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný měl celkové příjmy ve výši 457.984,66 Kč (vklady hotovosti, příjmy od zahraničních společností, jiné úvěry) a výdaje ve výši 432.630 Kč. Žalovaný konkrétně v tomto měsíci zjevně čerpal další úvěr od žalobce dne , datum, ve výši 8.000 Kč, od , právnická osoba, ve výši 12.500 Kč dne , datum, a čerpal úvěr debetní kartou ve výši 15.000 Kč. Z uvedeného výpisu je rovněž zřejmé, že žalovaný splácel jiné úvěry, např. úvěr u , právnická osoba, . ve výši 5.463 Kč dne , datum, , u , právnická osoba, ve výši 10.600 Kč dne , datum, a hypoteční dluh ve výši 10.270 Kč dne , datum, .8. Z výpisu za období od 1. 2. 2019 do 28. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný měl celkové příjmy ve výši 183.257 Kč (vklady hotovosti, příjmy od zahraničních společností, jiné úvěry) a výdaje ve výši 198.097,80 Kč. Žalovaný konkrétně v tomto měsíci zjevně čerpal další úvěr od žalobce dne , datum, ve výši 8.000 Kč a od , právnická osoba, ve výši 10.000 Kč dne , datum, .9. Z výpisu za období od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný měl celkové příjmy ve výši 218.564 Kč (vklady hotovosti, příjmy od zahraničních společností, jiné úvěry) a výdaje ve výši 225.264,32 Kč. Žalovaný konkrétně v tomto měsíci zjevně čerpal další úvěr od žalobce dne , datum, ve výši 10.000 Kč, od , právnická osoba, ve výši 20.000 Kč dne , datum, a od , právnická osoba, . dne , datum, ve výši 10.000 Kč.10. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti podstatné pro skutkový stav.11. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.14. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).15. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že je žaloba z části důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona o spotřebitelském úvěru., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.21. Takto věřitel měl zkoumat a poté pečlivě vyhodnotit, případně podrobněji ověřit skutečnou výši příjmů a výdajů žalovaného. V daném případě učinil pouze částečně tím, že spoléhal na neaktuální informace z výpisu z Nebankovního registru staršího 5 měsíců a na informace získané z výpisu z účtu žalovaného. I z listin uvedených výše je však zřejmé, že žalobce nesprávně vyhodnotil majetkovou situaci žalovaného, když nepřihlédl ke zjevné nepravidelnosti jeho příjmů a výdajů a dále k prostému faktu, že měsíční příjmy žalovaného zpravidla nepřesahovaly jeho výdaje v témže měsíci. Žalobce měl požadovat od žalovaného podrobnější informace ohledně pravidelnosti, spolehlivosti a skladby jeho příjmů a stejně tak i jeho výdajů. Žalobce dále přehlédl zjevný rozpor mezi výší jím zjištěného průměrného příjmu (132.165 Kč) a výší příjmu uváděného žalovaným v čestném prohlášení (30.000 Kč), a současně potřebou čerpat mnohé půjčky do výše 20.000 Kč. Žalobce nezohlednil, že i podle neúplného výpisu z Neban