9 C 244/2023-62 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty , částka, a nákladů řízení. Dle žaloby uzavřeli žalovaný a , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly předpisy splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě smlouvy žalovaný převzal hotovost ve výši , částka, a převzetí potvrdil podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se souhrnnými poplatky za dobu trvání v celkové výši , částka, , spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatcích za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasních poplatcích vrátit do , datum, , ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Smlouva byla uzavřena na žádost žalovaného, poté co v žádosti uvedl údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, finanční situaci domácnosti, měsíčních výdajích, ostatních závazcích a žádost spolu s doklady předložil k posouzení bonity. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinnostech plynoucích z úvěrové smlouvy získal žalovaný ve formuláři pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně a včas, uhradil pouze , částka, a dostal se do prodlení s úhradou částky , částka, , představující součet jistiny , částka, a smluvního příslušenství , částka, . Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, splatnost nastala , datum, , s poslední sjednanou splátkou. Dne , datum, původní věřitel a žalobce uzavřeli rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a , datum, dílčí smlouvu, s účinností od , datum, , jejíž součástí byla dle seznamu pohledávek i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce po zvážení všech okolností požadoval nesplacenou jistinu , částka, , nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok , částka, , nesplacený poplatek za poskytnutý úvěr , částka, , nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru , částka, , nesplacený inkasní poplatek , částka, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, .2. Okresní soud v , adresa, vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě zcela vyhověl. Platební rozkaz byl podle ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla mu stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně.4. Ve věci se konalo , datum, ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil.5. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě listinných důkazů předložených žalobcem, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav6. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a dílčí smlouvy, s dohodou o úplatě uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobcem dne , datum, resp. , datum, , účinné od , datum, a potvrzení o provedené transakci z , datum, byla prokázána aktivní legitimace žalobce.7. Ze žádosti žalovaného o úvěr „, název, “ z , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí částky , částka, , uvedl svůj měsíční příjem , částka, , náklady na bydlení a energie , částka, , náklady na dopravu , částka, , celkové výdaje , částka, a jiné výdaje , částka, . O verifikaci těchto údajů nepředložil žalobce žádný důkaz.8. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, z , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byla , datum, poskytnuta částka , částka, v hotovosti a žalovaný podpisem smlouvy převzetí této částky potvrdil. Podle smlouvy se žalovaný zavázala zaplatit věřiteli poplatek za zápůjčku v celkové výši , částka, , tj. celkem (vč. jistiny úvěru) částku , částka, , ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , s poslední splátkou , datum, . , právnická osoba, případ porušení smlouvy si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.9. Dle tvrzení žalobce žalovaný věřiteli zaplatil , částka, .10. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 o. z.)11. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.)12. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.)13. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaná jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C 679/2018 ze dne , datum, , podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Podle článku 8 této směrnice „členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice „členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“17. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, pod sp. zn. , spisová značka, . V tomto rozhodnutí uvedl „že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“18. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zko