9 C 316/2023-123 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 17.10. 2023 se žalobce domáhal zaplacení 65.522 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 19.10. 2022 do zaplacení, částky 22.716,54 Kč a úroků ve výši 55,88 % p.a. z částky 55.010,35 Kč od 19.10.2022 do 11.11.2022 ve výši 1.976,88 Kč a úroku ve výši 55,88% p.a. z částky 55.010,35 od 12.11.2022 do zaplacení maximálně však kdy celkový úrok dosáhne částky 170.755 Kč a nákladů řízení, vše ze smlouvy o úvěru č., hodnota, , kterou účastníci uzavřeli , datum, a jejímž předmětem byl úvěr ve výši 62.000 Kč se sjednaným úrokem 55,88 % ročně. Částka měla být zaplacena ve 42. měsíčních splátkách po 3.861 Kč k 13. dni v měsíci. Smlouva byla uzavřena prostředky e-mailové komunikace, žalovaný smlouvu podepsal jménem, příjmením a doplněním o jedinečný kód, který mu zaslal žalobce poté, co ověřil úvěruschopnost žalovaného v databázích SOLUS a NRKI a úvěr schválil. Žalobce požadoval uhrazení nové jistiny ve výši 62.578,01 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých prodlením žalovaného 1.000 Kč, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 62.578,01 Kč od 19.10.2022 do zaplacení nejvýše však do 22.716,54 Kč, úroku ve výši 55,88 % ročně z jistiny 55.010,35 Kč od 19.10.2022 do zaplacení, resp. od 91 dne prodlení úrok ve výši 15 % p.a., pojistné ve výši 946 Kč a náklady řízení. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodů pracovní neschopnosti, žalobce mu vyhověl a došlo k odkladu 10.splátky. Žalovaný však splátky neplnil řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou 13. splátky trvající déle než 65 dnů. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru k 17. 10. 2022. Žalovaný zaplatil 10. 8. 2021 částku 3.861 Kč, 10. 9. 2021 částku 3.861 Kč, 2.11.2021 částku 3.861 Kč, 7.12.2021 částku 2 x 3.861 Kč od 10.1.2022 do 11.4.2022 platil měsíčně 3.861 Kč a 17. 6. 2022 částku 3.861 Kč a 5.8.2022 částku, Anonymizováno, 3.861 Kč, celkem uhradil 42.471 Kč.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť žalobce nesplnil podmínky zákona o spotřebitelském úvěru. Nezkoumal dostatečně a řádně poměry žalovaného a v důsledku toho učinil nesprávné závěry o úvěruschopnosti žalovaného.3. Soud nařídil ve věci jednání a provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav.4. Z předsmluvního formuláře , název, , z Informací pro klienta poskytnutých zprostředkovatelem úvěru, identifikace žalovaného dle OP č. , číslo, a z Prohlášení klienta označeného jedinečným kódem , hodnota, přiděleným žalobcem bylo zjištěno, že žalovaný žádal po žalobci spotřebitelský úvěr ve výši 62.000 Kč. Žalobcem byl seznámen s obchodními podmínkami a celkovou částkou kterou je třeba zaplatit ve výši 142.296 Kč, v 42 měsíčních splátkách po 3.861 Kč, vždy k 13. dni v měsíci, se sjednaným úrokem 55,88 % ročně, při předpokládané výši roční procentní sazby nákladů ve výši 72,66 %, s možností uplatnit smluvní pokutu ve výši 473 Kč za každé jednotlivé prodlení s měsíční splátkou trvající déle než 30 dnů, smluvní pokutou ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné nové jistiny pro případném zesplatnění, přičemž souhrnem všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkovou výši spotřebitelského úvěru navýšenou o 200.000 Kč.5. Z hodnocení klienta , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobce kalkuloval pravidelný měsíční příjem žalovaného 38.081 Kč (což nebylo nijak doloženo), životní minimum 3.860 Kč, náklady bydlení 2.603 Kč a ostatní výdaje 0 Kč, splátky , právnická osoba, . 8.325 Kč, celkové výdaje 14.788 Kč, zbývající rezerva je 22.293 Kč.6. Z prohlášení klienta a výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému byla na účet dne , datum, připsána částka 62.000 Kč. Z celkového přehledu účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne 10.3.2021 byla žalovanému vyplácena , právnická osoba, . částka 27.509 Kč, dne 9.4.2021 částka 51.951 Kč, dne 7.5.2021 částka 31.454 Kč, dne 10.5.2021 částka 30.840 Kč. Z výpisu z účtu bylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaný uhradil v době od 10.8.2021 do 5.8.2022 celkem 42.471 Kč.7. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky.8. Soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu bylo vedeno celkem 12 řízení o zaplacení peněžního plnění dle tvrzených úvěrových smluv a dvě řízení exekuční.9. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.11. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení.16. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z doložených tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 62.000 Kč a uhradil 42.471 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s platnou právní úpravou, podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s doloženým výpisem z účtu žalovaného za únor 2021, aniž by ověřoval dlouhodobější příjmy žalovaného, zkoumal osobní a majetkové poměry žalovaného, příjmy a výdaje jeho domácnosti a vyživovací povinnosti a především další dosud neuhrazené závazky. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) a smlouvu shledal neplatnou, proto rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 19.529 Kč, kterou žalovaný získal bez právního důvodu a jedná se tedy o bezdůvodné obohacení. (výrok I. a II. tohoto