6 C 98/2025-74 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 30. 7. 2025, Anonymizováno, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20.404 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 115,72 Kč od 12. 7. 2025 do 29. 7. 2025 a zákonným úrokem z prodlení z částky 20.404 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %.2. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní úvěrovou smlouvu, přičemž žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč podle splátkového kalendáře. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Schválená výše úvěru byla odeslána na účet žalovaného dne 8. 1. 2025. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší sjednaný úrok pevnou částkou ve výši 735 Kč s tím, že v případě zesplatnění úvěru přirůstají vynesené a neuhrazené úroky k jistině. Úroky byly účtovány v období od 8. 3. 2025 do, Anonymizováno, 30. 5. 2025 ve výši 4 x 735 Kč. Ze strany žalovaného byla uhrazena dne 10. 2. 2025 částka 1.500 Kč. V souladu s částí smlouvy "náklady úvěru/sankce" byla žalovanému účtována smluvní pokuta dne 12. 5. 2025 ve výši 500 Kč, dne 25. 3. 2025 ve výši 500 Kč a dne 11. 4. 2025 ve výši 500 Kč, a to z důvodu prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady dne 17. 3. 2025 ve výši 300 Kč, dne 14. 4. 2025 ve výši 300 Kč, dne 12. 5. 2025 ve výši 300 Kč a dne 30. 5. 2025 ve výši 130 Kč. Žalovanému byla dne 14. 4. 2025 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, na což byl úvěr zesplatněn ke dni 30. 5. 2025 a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Za takto zaslaný dopis byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění. S ohledem na výše uvedené eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 20.404 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 14.342 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatků za SMS servis 196 Kč, roků 2.940 Kč, účelně vynaložených nákladů 1.030 Kč a smluvních pokut 1.500 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 115,72 Kč od 12. 7. 2025 do 29. 7. 2025 a zákonný úrok z prodlení z částky 20.404 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení.3. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil.4. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přičemž toto mu bylo doručováno za splnění podmínek ustanovení § 50m o. s. ř. uložením písemnosti u soudu a vyvěšením výzvy na úřední desce. Protože se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, soud věc projednal a rozhodl i v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. Žalobkyně se z jednání omluvila.5. Z úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 20.000 Kč formou převodu na specifikovaný bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr vrátit i s úroky a případnými poplatky ve 24 splátkách. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 660 Kč a roční úroková sazba ve výši podle splátkového kalendáře. Dále byl dohodnut poplatek za korunový odklad 1.980 kč, za expres výplatu 199 Kč za službu bezpečná splátka 99 Kč měsíčně a za SMS servis 49 kč měsíčně. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuty 500 Kč a dále možnost zesplatnění úvěru.6. Z výpisu proplacení smlouvy a z výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 8. 1. 2025 poskytnuta na účet uvedený v úvěrové smlouvě částka 15.000 Kč.7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný dosud z titulu uzavřené úvěrové smlouvy uhradil dne 8. 2. 2025 částku 1.500 Kč. Žalovaný přitom v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal zaplacení jiných částek.8. Z výzvy ze dne 30. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy, a to z důvodu prodlení s úhradou závazků. Podle podacího archu byla výzva odeslána na adresu žalovaného dne 2. 6. 2025. Dále byla doložena předžalobní výzva k plnění ze dne 27. 6. 2025.9. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předně předložila interní kartu klienta, z níž bylo zjištěno, že žalovaný uvedl informace o svých poměrech tak, že nemá děti, je zaměstnán s příjmem 30.000 kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 60.000 Kč a má splátky jiným společnostem 4.000 Kč. Při sjednávání smlouvy byly dále provedeny dotazy do specifikovaných registrů (ISIR, NRKI). Dále byla doložena úvěrová zpráva s uvedením dalších zjištěných závazků žalovaného: splátkové kontrakty se zbývající částkou 32.838 Kč a splátkami 11.712 Kč měsíčně, nesplátkové kontrakty s úvěrovým rámcem celkem 31.000 Kč a využitou částkou 31.553 Kč a kreditní karty s úvěrovým rámcem 281.300 Kč a zbývající částkou 293.326 Kč. Jiné doklady k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného již žalobkyně nenabídla.13. Z takto provedeného dokazování dospěl soud v této části k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně nebylo dostačující a průkazné. Žalovaný uvedl žalobkyni některé informace o svých poměrech (viz výše), žalobkyně však již podle obsahu spisu nezjišťovala další potřebné skutečnosti o poměrech žalovaného, jako zejména zda a s kým žije ve společné domácnosti (a jaký to má vliv na finanční hospodaření této domácnosti), jakým způsobem uspokojuje své bytové potřeby a jaké v této souvislosti vynakládá výdaje apod. Žalobkyně také žalovaným uváděné informace nijak neověřovala (žádné doklady v tomto směru nebyl předloženy), což se týká jak příjmů žalovaného ze zaměstnání, tak jeho pravidelných nezbytných výdajů. Navíc zde byly žalobkyni k dispozici údaje o dalším poměrně vysokém zadlužení žalovaného a hrazení dalších splátek.14. Lze dodat, že povinnost poskytovatele úvěru je prevenční a soud posuzuje, zda věřitel úvěruschopnost spotřebitele zkoumal řádně, a to zcela bez ohledu na to, co by případně zjistil (tzn. uvedená povinnost není splněna an