8 C 118/2025-60 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2025 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Podle smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 34.400 Kč převodem na účet žalovaného pod č. , č. účtu, . Žalobce poskytl úvěr ve výši celkem 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr žalobci vrátit v dohodnuté lhůtě spolu s úroky a poplatky. Dluh se stal splatným ke dni 23. 1. 2025, neboť žalovaný nehradil dohodnuté splátky. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že třetí osoba zneužila přístup k jeho dokladům a bankovnímu účtu, on sám smlouvu o úvěru neuzavřel a ani částkou 8.000 Kč na svém účtu nijak nedisponoval. Žalovaný připustil, že částka 8.000 Kč byla na jeho účet č. , č. účtu, připsána, avšak třetí osoba s přístupem k jeho účtu ji využila ve svůj prospěch. Dále žalovaný požádal o možnost uhradit dluh v delší lhůtě, když je evidován na úřadě práce, nemá pravidelný příjem a není v jeho možnostech uhradit dluh najednou.3. Ve věci se dne , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se žalobce nedostavil. Žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ věc projednal v nepřítomnosti žalobce a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem, když žalovaný žádné důkazy nenavrhoval. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvou č. , hodnota, elektronickou cestou. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím služby , název služby, od společnosti , právnická osoba, . Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do 34.400 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit úvěr v denních splátkách stanovených ve splátkovém kalendáři. Podle přehledu bankovních transakcí byla částka 8.000 Kč žalovanému převedena dne , datum, na účet , č. účtu, pod VS , var. symbol, .5. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy následující skutečnosti: Příjem žalovaného činil 16.192 Kč. Žalobce vycházel z příjmů na bankovním účtu žalovaného. Žalovaný žil v domácnosti sám a měl měsíční výdaje na bydlení ve výši 500 Kč a na půjčky ve výši 800 Kč. Žalobce vycházel z vypočítaných výdajů žalovaného, které stanovil na částku 5.510 Kč. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že ověřoval údaje žalovaného či jiným způsobem šetřil jeho majetkové a výdělkové poměry.6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.16. Žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost informací o příjmech a výdajích žalovaného. Věřitel nezjišťoval jaké jsou skutečné majetkové poměry dlužníka, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje na další závazky šetřením v registrech dlužníků, na bydlení, domácnost, výživné zdravotní stav apod. O nedostatečně pečlivě šetřených majetkových poměrech svědčí i to, že žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 8.000 Kč a uhradil 0 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 8.000 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.18. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného. V daném případě není žalovaný schopen uhradit dlužnou částku ve lhůtě počítající se řádově na dny či týdny a ani nemá možnost hradit dluh v pevně stanovených splátkách, když nemá aktuálně zajištěn pravidelný příjem. Současně je však evidován na úřadě práce a práci si hledá. Soud proto stanovil lhůtu k plnění v délce 1 roku pro celou dlužnou částku, což je doba dostatečná proto, aby si žalovaný zajistil potřebné finanční prostředky pro úhradu dluhu. Současně má žalovaný možnost v případě, že se třetí osoba na jeho úkor bez právního důvodu obohatila, požadovat po ní vrácení takového majetkového prospěchu.19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byl převážně úspěšný žalovaný, kterému žádné náklady řízení nevznikly a soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.