8 C 158/2025-78 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru - , název, půjčka uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne , datum, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 517.000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách po 6.520,59 Kč měsíčně po dobu 96 měsíců. Žalovaný však dohodnuté splátky řádně a včas nehradil. Dluh se stal na základě smluvních podmínek splatný dne 9. 7. 2024. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem 190.195,10 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 375.803,33 Kč s příslušenstvím. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě uvedl, že úvěr čerpal za účelem rekonstrukce nemovitosti v době, kdy měl příjem asi 45.000 Kč měsíčně a dluh měl u společnosti , právnická osoba, . Později mu vznikl závazek, který nebyl schopen uhradit (povinnost k náhradě škody) a proto se dostal do špatné finanční situace a je vůči němu vedena exekuce. Žalovaný uvedl, že jeho aktuální příjem tvoří mzda ve výši asi 42.000 Kč měsíčně. Žije s manželkou a nemá vyživovací povinnost. Náklady na bydlení činí 24.000 Kč (nájem domu, který rekonstruoval a byl nucen prodat za účelem částečné úhrady závazku), na energie 8.000 Kč, exekučně je mu strháváno 8.000 Kč a na další nebankovní úvěry hradí asi 2.000 Kč měsíčně. Veškeré další životní náklady hradí manželka žalovaného ze svých příjmů. Žalovaný požádal o možnost hradit dluh ve splátkách po 4.000 Kč měsíčně.3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , název, půjčky uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalovaným bylo zjištěno, že se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr z účtu , č. účtu, ve výši 517.000 Kč na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného. Žalovaný se mimo jiné zavázal k úhradě měsíčních splátek včetně pojištění v celkové výši 6.520,59 Kč po dobu 96 měsíců.5. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, , z historie úvěrového účtu a sdělení žalobce bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne , datum, a žalovaný uhradil na úvěrový účet celkem částku 190.195,10 Kč.6. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným disponoval informacemi od žalovaného, podle kterých byl žalovaný zaměstnán s příjmem 30.477 Kč a celkový příjem v jeho domácnosti činil 60.000 Kč. Výdaje žalovaného byly vyčísleny na 0 Kč. Žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost a bydlí ve vlastním bytě. Ověření majetkové situace žalovaného žalobce provedl z potvrzení o příjmu a z interních informací. Podle interních informací věřitele splácel žalovaný hypoteční úvěr ve výši 7.327 Kč měsíčně, další úvěr ve výši 300 Kč měsíčně a další, tzv. externí splátky ve výši 5.244 Kč měsíčně.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem na žalobce.8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C 679/2018 ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Podle článku 8 této směrnice „členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice „členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“17. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. 33 Cdo 2178/18. V tomto rozhodnutí uvedl „že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“18. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané pouze od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti nedostatečné. Povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.19. V daném případě bylo z provedených důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce neprovedl dostatečně pečlivé šetření o aktuální majetkové situaci dlužníka a z údajů, kterými disponoval, učinil nesprávné závěry. O výdajích žalovaného, zejména jejich skladbě věřitel neměl dostatečný informační podklad, když se spokojil s informacemi o měsíčních splátkách předcházejících závazků (celkem 12.871 Kč) a již nezjišťoval jejich skutečný rozsah. Jen podle této inf