8 C 165/2025-65 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 7. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 88.278 Kč a 30.915 Kč s úrokem a úrokem z prodlení ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne, Anonymizováno, , datum, mezi žalobcem a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 80.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s dohodnutými poplatky a úrokem ve 48 měsíčních splátkách po 4.770 Kč. Žalovaný uhradil na svůj dluh pouze 3 splátky, celkem částku 14.240 Kč. Žalobce proto dluh zesplatnil v souladu se smluvními podmínkami ke dni 21. 7. 2024. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.2. Podáním doručeným soudu dne 30. 9. 2025 vzal žalobce podle svého uvážení žalobu z části zpět, což se promítlo do částečného zastavení řízení v rozsahu uvedeném ve výroku III., a to podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.4. Ve věci se dne , datum, , Anonymizováno, konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:5. Podle návrhu smlouvy a oznámení o schválení smlouvy , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80.000 Kč převodem na účet , č. účtu, a zavázal uhradit 48 měsíčních splátek po 4.770 Kč. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že částka 80.000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne , datum, převodem na účet č. , č. účtu, . Z Karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na smlouvu č. , hodnota, uhradil celkem 14.240 Kč (3 x 4.770 Kč).6. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy následující skutečnosti: Podle výpisu z nebankovních registru klientských informací měl žalovaný evidovány 3 žádosti se zbývající celkovou částkou 466.476 Kč. Podle výpisu SOLUS nebyly u žalovaného zjištěny žádné skutečnosti. Podle výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 29. 9. 2023 do 25. 1. 2024 měl žalovaný měsíční příjem téměř shodný s měsíčními výdaji, přičemž jeho příjem činil částku 1.045 Kč (10/2023), 30.872 Kč (11/2024), 33.278 Kč (12/2023), 34.641 Kč (1/2024). Podle uvedených výpisů z účtu žalovaný splácel další úvěr u společnosti , právnická osoba, ve výši 4.272 Kč až 5.300 Kč měsíčně, dále splácel 2 úvěry u , právnická osoba, ve výši 1.314,29 Kč měsíčně (zbývající zůstatek 58.257,19 Kč a zbývající počet splátek v lednu 2024 byl 67) a ve výši 2.239,59 Kč měsíčně (zbývající zůstatek 124.456,80 Kč a zbývající počet splátek v lednu 2024 byl 92).7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.16. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, jaké jsou jeho reálné majetkové poměry, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční příjmy a výdaje (na bydlení, domácnost, výživné zdravotní stav apod.) a nezohlednil, že žalovaný v době poskytnutí úvěru splácel další 3 úvěry. O nedostatečně pečlivě šetřených majetkových poměrech svědčí i to, že žalovaný uhradil pouze 3 splátky ve výši 4.770 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 80.000 Kč a uhradil 14.240 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 65.760 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.18. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného. V daném případě bylo soudem zjištěno, že byly dohodnuty splátky ve výši 4.770 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyly zjištěny aktuální majetkové a výdělkové poměry žalovaného a žalovaný na svůj dluh po podání žaloby ničeho neuhradil, soud při stanovení lhůty k plnění vycházel z ujednané splatnosti akceptované věřitelem i dlužníkem a určil povinnost žalovaného k plnění ve splátkách po 4.700 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně r