14 C 186/2025-93 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenému Okresnímu soudu v Prostějově dne 31. 3. 2025 domáhala po žalovaném shora uvedeného peněžního plnění jako dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva) uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne , datum, . Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 121 987 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem, kdy výše měsíční splátky činila 2 600 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení a nereagoval na výzvy žalobkyně, vyzvala ho žalobkyně k zaplacení dluhu do 1. 1. 2025 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne 3. 4. 2024. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 121 987 Kč, dále pak kapitalizovaného úroku ve výši 123 781,40 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 672,19 Kč, poplatků celkem ve výši 23 700 Kč a ceny za pojištění 14 826 Kč, to vše poníženo o částku, kterou žalovaný uhradil, tj. o 235 885,87 Kč.2. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že schopnost žalovaného splácet byla posuzována z informací získaných od žalovaného, z účtu žalovaného, z insolvenčního rejstříku, CBCB a dalších databází. Žalobkyně ke svým tvrzením doložila výpis z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně.3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4. Dne 29. 1. 2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se přes řádné předvolání nedostavila žalobkyně ani žalovaný (oba svou účast omluvili) a na kterém soud provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil následující:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 121 987 Kč, který bude úročen úrokovou sazbou 19,90 % ročně a bude splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč. Z článku 8 odst. 8.1 a 8.2. smlouvy o úvěru soud zjistil, že porušením podmínek smlouvy je např. situace, kdy se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. V takovém případě žalobkyně mohla prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. K žalobě byl rovněž doložen ceník žalobkyně, dle kterého náklady spojené s prodlením činí 300 Kč za 10 dní prodlení a budou účtovány vždy k 10., 40., a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč.6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 2. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že ke dni 2. 3. 2024 je na jeho úvěru dluh po splatnosti, a vyzvala ho k úhradě dluhu ve výši 10 441 Kč nejpozději do 3. 4. 2024. Žalovaný byl upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí do 3. 4. 2024, bude po něm požadováno splacení celého úvěru, jehož výše činila ke dni 2. 3. 2024 částku 48 052 Kč.7. Z listiny ze dne 3. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o tom, že z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu ve stanoveném termínu je ode dne 3. 4. 2024 celá zbývající částka úvěru splatná. Žalobkyně doložila poštovní podací arch dokládající odeslání této listiny dne 9. 4. 2024.8. Z dokumentu „čerpání úvěru“ soud zjistil, že dne 20. 6. 2017 byla částka 21 009,95 Kč zaslána žalovanému na běžný účet a částka 100 977,05 Kč byla zaslána na úvěrový účet (tyto skutečnosti rovněž vyplývají z výpisů z běžného a úvěrového účtu žalovaného).9. Z výpisů z účtu žalovaného od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017 soud zjistil, že žalobkyně měla dlouhodobě k dispozici údaje o příjmech a výdajích žalovaného.10. Z podkladů pro soudní řízení soud zjistil, že ke dni 3. 4. 2024 činila dlužná částka 49 080,72 Kč.11. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému celkem částku 121 987 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní zkoumána. Žalovaný byl dle smlouvy o úvěru povinen hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč. Žalovaný však sjednaný úvěr nehradil řádně a včas, a tak žalobkyně ke dni 3. 4. 2024 prohlásila úvěr za splatný. Žalobkyně požaduje částku 49 080,72 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení od 4. 4. 2024 do zaplacení.14. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.19. Žalobkyně (úvěrující) uzavřela s žalovaným jako dlužníkem (spotřebitelem) smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit úroky ve výši 19,90 % ročně. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně mimo jiné oprávněna dlužnou částku úvěru prohlásit za splatnou. Podle obsahu soud posoudil Smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a mohl uzavřít, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy postupovala v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a dostatečným způsobem odpovídající výši poskytnutého úvěru a rozumnému podnikatelskému riziku posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr zaplatit. Pokud se tedy žalobkyně domáhá po žalovaném platební povinnosti odpovídající výši poskytnutého úvěru, poplatků dle sazebníku, úroků a úroků z prodlení (částečně kapitalizovaných a snížených dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.), po započtení částky hrazené žalovaným, je její nárok důvodný a soud podané žalobě zcela vyhověl. (odst. I. výroku)20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byla plně úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 964 Kč a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Celkem tak soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal částku 2 564 Kč. (odst. II. výroku)