8 C 262/2025-69 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2025 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Podle smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 31.700 Kč s možností postupného čerpání převodem na účet žalovaného pod č. , č. účtu, . Žalobce poskytl úvěr žalovanému opakovaně v celkové výši 31.700 Kč (dne , datum, částku 4.000 Kč, , datum, částku 2.000 Kč, , datum, částku 1.500 Kč, , datum, částku 2 x 2.000 Kč, , datum, částku 600 Kč a 1.000 Kč, dne , datum, částku 2.400 Kč, dne , datum, částku 5.400 Kč, dne , datum, částku 1.800 Kč, dne , datum, částku 1.200 Kč a 1.600 Kč, dne , datum, částku 2.200 Kč, dne , datum, částku 1.200 Kč, 1.200 Kč a 1.000 Kč, dne , datum, částku 800 Kč a 1.200 Kč a dne , datum, částku 983 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr žalobci vrátit v dohodnuté lhůtě spolu s úroky a poplatky. Dluh se stal splatným ke dni 7. 4. 2025, neboť žalovaný nehradil dohodnuté splátky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem pouze 675,47 Kč. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.3. Ve věci se dne , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvou č. , hodnota, elektronickou cestou. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím přímého nahlédnutí na bankovní účet žalovaného. Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do 31.700 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit úvěr v denních splátkách, nejpozději do 30. 10. 2025. Podle přehledu bankovních transakcí byla žalovanému poskytnuta dne , datum, částka 4.000 Kč, , datum, částka 2.000 Kč, , datum, částka 1.500 Kč, , datum, částka 2 x 2.000 Kč, , datum, částka 600 Kč a 1.000 Kč, dne , datum, částka 2.400 Kč, dne , datum, částka 5.400 Kč, dne , datum, částka 1.800 Kč, dne , datum, částka 1.200 Kč a 1.600 Kč, dne , datum, částka 2.200 Kč, dne , datum, částka 1.200 Kč, 1.200 Kč a 1.000 Kč, dne , datum, částka 800 Kč a 1.200 Kč a dne , datum, částka 983 Kč, vše na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Účastníci se dohodli na výši denních splátek ve výši 41,27 Kč (podle předpisu denních splátek, který byl přílohou smlouvy o úvěru.5. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy následující skutečnosti: Podle výpisu posouzení úvěruschopnosti vypracovaného žalobcem ke dni , datum, žalovaný žil sám, měl příjem ve výši 22.589 Kč, které žalobce ověřil prostřednictvím bankovního výpisu obsahujícího příjmové transakce za období od 9. 5. 2023 do 29. 4. 2024, a výdaje ve výši 14.200 Kč, z toho 4.000 Kč na půjčky. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že ověřoval údaje žalovaného či jiným způsobem šetřil majetkové a výdělkové poměry a tehdejší úvěrové zatížení žalovaného jinak než prostřednictvím bankovního výpisu žalovaného obsahujícího příjmové transakce.6. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do 15. 8.2024 žalovaný uhradil žalobci na jeho účet s variabilním symbolem , var. symbol, tři platby, a to dne 28. 6. 2024 částku 310,84 Kč, dne 18. 7. 2024 částku 4.814 Kč a dne 6. 8. 2024 částku 3.837,98 Kč.7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.17. Žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost informací o příjmech a výdajích žalovaného. Věřitel nezjišťoval, jaké jsou skutečné majetkové poměry dlužníka, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje na dřívější závazky, jejichž existence byla žalobci známa, šetřením v registrech dlužníků, výdaje na bydlení, domácnost, výživné, zdravotní stav apod. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 31.700 Kč a uhradil 8.963,22 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 26.119,78 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.19. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkov