8 C 302/2025-90 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 22. 4. 2025 domáhal vůči žalované peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru , název, č. , hodnota, , kterou uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, (dále „žalobce“) s žalovanou dne , datum, . Podle této smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 81.500 Kč na její bankovní účet a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s dohodnutými poplatky a úrokem v 48 měsíčních splátkách po 2.395 Kč. Žalovaná dohodnuté splátky nehradila řádně a včas a žalobce proto požadoval splacení všech pohledávek ke dni 7. 2. 2024. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 8.666,91 Kč. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že úvěr skutečně obdržela a potvrdila, že na dluh uhradila 8.666,91 Kč. Ke svým aktuálním majetkovým poměrům uvedla, že její příjem činí částku 22.000 Kč měsíčně, je ve zkušební době smlouvy o hlavním pracovním poměru v obchodě v , adresa, . Výdaje na nájem činí 8.000 Kč měsíčně, náklady na otop 10.000 Kč měsíčně na uhlí, tato částka je v létě nižší. Žije ve společné domácnosti s přítelem, který se podílí na životních nákladech a umožní jí hradit splátky ve výši 2.000 Kč měsíčně.3. Ve věci se dne , datum, konalo ústní jednání, v rámci kterého byl po provedeném dokazování zjištěn následující skutkový stav:4. Podle návrhu smlouvy o úvěru , název, č. , hodnota, ze dne , datum, a přijetí návrhu ze dne , datum, se žalobce zavázal poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 80.000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr žalobci splatit v 48 měsíčních splátkách po 2.395 Kč. Podle výpisu z úvěrového účtu byl žalované úvěr ve výši 80.000 Kč poskytnut na její účet dne , datum, .5. Ke dni uzavření smlouvy o úvěru žalobce disponoval informacemi o žalované z žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná uvedla své identifikační a kontaktní údaje, že bydlí s rodiči, měla příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 20.458 Kč měsíčně, výdaje ve výši 7.673 Kč měsíčně a splácela další úvěr ve splátkách po 3.057 Kč měsíčně.6. Žalobce za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované z registrů dlužníků zjistil, že žalovaná splácí úvěr ve splátkách po 3.057 Kč měsíčně.7. Podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce.8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.17. Žalobce jako věřitel dostatečně pečlivě nezjišťoval údaje o dlužníkovi o tom, jaké jsou jeho reálné majetkové poměry, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční příjmy (z jakého zdroje, jejich pravidelnost a předvídatelnost) a výdaje (jejich výše a skladba - na bydlení, domácnost, výživné, zdravotní stav apod.). V řízení nebylo zjištěno, že žalobce požadoval doložení příjmu žalované ve výši 20.458 Kč a výdajů ve výši 7.673 Kč. I přestože žalobci bylo známo, že žalovaná hradila dřívější úvěr ve splátkách po 3.057 Kč, poskytl žalované další úvěr ve výši 80.000 Kč na splátky po 2.395 Kč na dobu 4 let. I kdyby žalovaná disponovala příjmem ve výši 20.458 Kč měsíčně, činily by její výdaje 13.125 Kč měsíčně. Za takové situace je zřejmé, že žalobce nesprávně vyhodnotil informace o majetkových a výdělkových poměrech žalované a úvěr žalované poskytovat neměl. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijala žalovaná jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná získala 80.000 Kč a uhradila 8.666,09 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 71.333,09 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.19. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného.20. V daném případě bylo k výdělkové a majetkové situaci žalované zjištěno, že v jejích možnostech z důvodu poměru jejích aktuálních příjmů a výdajů na další závazky hradit splátku 2.000 Kč měsíčně. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky v uvedených splátkách, avšak pod ztrátou této výhody, pokud by splátky řádně hrazeny nebyly.21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 86 % (71.333,09 Kč) a žalovaná byla úspěšná v rozsahu 14 % (11.443,86 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 72 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady řízení vzniklé žalobci jsou tvořeny následujícími částkami:- 3.056 Kč