9 C 13/2023-285 – Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 12. 1. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 40 m² (správně 140 m2; k tomu viz dále) a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 90 m2 v obci a katastrálním území , adresa, , které vznikly oddělením z pozemku parc. č. , hodnota, , ostatní poloha, ostatní komunikace, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, a jsou vymezeny geometrickým plánem pro změnu hranic pozemků, průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků č. , hodnota, vyhotoveným , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, , úředně ověřeným oprávněným zeměměřickým inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pod číslem , hodnota, (dále též jen „geometrický plán“) a odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , územní celek, , Katastrálním pracovištěm , adresa, dne , datum, pod číslem PSG , hodnota, (správně však PGP , hodnota, ; „PGP“ znamená potvrzení geometrického plánu).2. Soud v odůvodnění u žádného z pozemků dále neuvádí katastrální území; všechny jsou v k. ú. , adresa, . Pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, soud dále označuje společně též jen jako „sporné pozemky“. Vyjadřují-li se účastníci či svědci k přední části, horní části či části směrem k cestě/u cesty, je tím míněn sporný pozemek parc. č. , hodnota, , vyjadřují-li se k části směrem k lesu/u lesa, je myšlen pozemek parc. č. , hodnota, . Pozemek parc. č. , hodnota, označuje soud dále též jen jako „pozemek žalobkyně“ (jde o pozemek s původním parc. č. , hodnota, v hranicích tak, jak jej žalobkyně nabyla v roce 1941), a to přesto, že jej již převedla v roce 2021 darovací smlouvou na svoji dceru , jméno FO, . Pozemek parc. č. , hodnota, označuje soud dále též jen jako „pozemek žalované“ nebo „obecní pozemek“.3. Již na tomto místě soud uvádí, že pokud žalobkyně v žalobě tvrdila, že výměra pozemku parc. č. , hodnota, činí 40 m2 (sporný pozemek v přední části), jednalo se o chybu v psaní. Dle geometrického plánu přiloženého k žalobě (resp. jeho výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí) je výměra tohoto sporného pozemku 140 m2. Ze strany žalobkyně mohlo dojít k přehlédnutí čísla „1“ uvedeného ve výkazu v jiném sloupci než číslo „40“. Soud na uvedené účastníky upozornil na jednání konaném , datum, (č. l. 259 verte). Součet výměr sporných pozemků, k nimž žalobkyně žádala určit vlastnické právo v tomto řízení, tedy není 130 m2 (40 + 90), nýbrž 230 m2 (140 + 90). Účastníci přitom ve svých podáních až do upozornění soudem vycházeli z celkové výměry sporných pozemků 130 m2, porovnávali-li výměru pozemku žalobkyně a sporných pozemků (žalovaná ve vyjádření k žalobě uvádí dokonce 120 m2). Právní zástupce žalobkyně reagoval na poučení soudem sdělením, že v tomto směru opravuje žalobu. Soud to vzal na vědomí s tím, že se nejedná o změnu žaloby (sporné pozemky byly od počátku jednoznačně vymezeny geometrickým plánem), ale toliko o opravu chyby v psaní či počtech.Tvrzení žalobkyně4. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že byla vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , pastva, který nabyla od žalované na základě kupní smlouvy ze dne , datum, sepsané , jméno FO, , notářem v , adresa, (dále též jen „kupní smlouva“). Pozemek je nyní zapsán pod parc. č. , hodnota, na LV č. , hodnota, . Darovací smlouvou ze dne , datum, převedla žalobkyně pozemek parc. č. , hodnota, na svoji dceru , jméno FO, (dále též jen „dcera žalobkyně“). Právní účinky vkladu vlastnického práva pro dceru žalobkyně nastaly ke dni , datum, . Žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. , hodnota, , ostatní poloha, ostatní komunikace. Dcera žalobkyně obdržela dne 20. 6. 2022 dopis, v němž jí žalovaná sdělovala, že plot budovaný dcerou žalobkyně zasahuje na obecní pozemek, a požadovala jeho odstranění. Žalobkyně tvrdí, že oplocení je v původních historických hranicích. Pozemek dostala od rodičů (nabývacím titulem je však kupní smlouva – viz výše), po jejich smrti tak nebyl předmětem dědického řízení, nebyl nikdy veden žádný spor. Pozemek je nerovný, má nepravidelný tvar, nachází se ve značně svažitém terénu. Proto je obtížné odhadnout jeho rozlohu. Nachází se zcela na konci obce, ze dvou stran je obklopený lesem. O pozemek ve stále stejných hranicích vymezených oplocením se po celých 80 let, kdy pozemek parc. č. , hodnota, vlastnila, starala, resp. činili tak její předci a nyní dcera s manželem. Pozemek si pamatuje vždy ve stávajících hranicích. Její rodiče neměli počítač ani internet, nezkoumali katastrální stav a ani to nebylo třeba. Na pozemku pracovali, přičemž práce na něm je s ohledem na jeho umístění těžká a nekonečná, pěstovali na něm zeleninu, nechali zde vyvrtat studnu, zajistili si vybudování elektrického vedení i se sloupem, vše na své náklady. Dcera žalobkyně s manželem pouze vyměnili pár sloupků v jeho přední části, zbytek plotu porovnali a zpevnili. Žalovaná nikdy nic nenamítala, a to ani v rámci digitalizace; paní , jméno FO, , která byla u vyměřování v rámci digitalizace na pozemku přítomna, žalobkyni sdělila, že je vše v pořádku. Žalovaná se poprvé ozvala až zmíněným dopisem z června 2022. Žalobkyně považuje od počátku za součást pozemku i sporné pozemky. Má za to, že vlastnické právo k nim nabyla v důsledku řádného vydržení, případně v důsledku vydržení mimořádného. Zdůraznila, že v době uzavření kupní smlouvy byla dítětem. Výměra sporných pozemků je menší než 50 % výměry pozemku žalobkyně (žalobkyně zde vychází z nesprávné výměry sporných pozemků). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení odůvodnila tím, že bez deklarování jejího vlastnického práva ke sporným pozemkům nelze provést zápis jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí.5. V podání doručeném 23. 10. 2023 (č. l. 77–82) žalobkyně zásadně odmítla, že by docházelo k posunování plotu mimo historickou hranici. Původní dřevěný plot, který se již rozpadal, byl vyměněn za nový (ve spodní části zahrady za dřevěný z latí, v horní části zahrady za drátěný, který byl později z důvodu velkého větru taktéž předělán na dřevěný z latí), vše však stále v historických hranicích dle původního oplocení. Nyní se plot stářím opět rozpadá. Před šesti lety se vyvrátila boční část plotu v místě vstupu na zahradu, což bylo opraveno zabudováním nového sloupku a použitím drátěného pletiva. Dále žalobkyně argumentovala pro vydržení vlastnického práva postupně dle právních úprav účinných na našem území od uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, .6. V podání doručeném 10. 12. 2025 (č. l. 185–190) žalobkyně reagovala na písemnou výzvu soudu (č. l. 171) ke sdělení, jak a kdy došlo k tomu, že pozemek žalobkyně začal být užíván nikoli v hranicích dle kupní smlouvy ze dne , datum, a geometrického plánu z roku 1940, na který kupní smlouva odkazovala, ale v hranicích dle geometrického plánu připojeného k žalobě. Uvedla, že v době uzavření kupní smlouvy měla 3 roky a 2 měsíce. Od doby, kdy začala tyto skutečnosti vnímat (ve věku 8 až 10 let), si pamatuje užívání pozemku ve stávajících hranicích. Je-li v geometrickém plánu z roku 1940 uvedeno, že hranice byly v přírodě omezníkovány kameny, není jasné, o jaké kameny se mělo jednat. Neplyne z toho, že na místě skutečně byly. Na jednání konaném , datum, žalobkyně uvedla (č. l. 209), že není schopna přesně specifikovat, kdy došlo k uchopení držby v rozsahu dle žaloby. Byla válka, ustupovaly zde německé jednotky a v tomto zmatku zřejmě došlo k tomu, že pozemek začal být užíván v hranicích, v nichž je užíván dosud.Tvrzení žalované7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě doručeném 15. 3. 2023 (č. l. 28–31) a shodně v podání doručeném 30. 1. 2024 (č. l. 91–93) uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Zejména rozporovala, že by žalobkyně se spornými pozemky nakládala jako se svým vlastnictvím a že by byl plot v původních historických hranicích. Od roku 1941 bylo oplocení opakovaně opravováno a měněno, a přitom byl plot posouván mimo historickou hranici. S odkazem na snímek z pozemkové mapy žalovaná tvrdí, že hranice pozemku žalobkyně tvoří přímou linii navazující na hranice sousedního pozemku, avšak oplocení výrazně zasahuje do pozemku žalované. Neoprávněný zábor činí dle k žalobě připojeného geometrického plánu 120 m2, což odpovídá více než 1/3 výměry pozemku žalobkyně (žalovaná zde vychází z nesprávné výměry sporných pozemků). Prostý zábor nepostačuje ani k mimořádnému vydržení. Žalobkyně jednala v nepoctivém úmyslu. Rozdíl ve výměře pozemku žalobkyně a sporných pozemků je natolik výrazný, že si ho nelze nevšimnout. Svažitý terén ani sousední les nepředstavují důvody pro to, aby žalobkyně nerozpoznala, že užívá pozemek, který není její. Žalobkyně s manželem posouvali plot do současné pozice s plným vědomím, že zabírají část pozemku žalované. Ke způsobu a době záboru žalovaná uvedla, že k tomu se mohou vyjádřit navržení svědci. Dcera žalobkyně s manželem mají nyní v úmyslu posunout plot opět dále do pozemku žalované, jak se podává z výkopových pr