ECLI: ECLI:CZ:OSPV:2026:9.C.43.2021.1 Datum: 2026-05-15 Předmět: O zaplacení 196.520,69 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2053 z. č. 89/2012 Sb., § 2054 z. č. 89/2012 Sb., § 3077 z. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru
O co šlo: O zaplacení 196.520,69 Kč s příslušenstvím (§ 2053 z. č. 89/2012 Sb., § 2054 z. č. 89/2012 Sb., § 3077 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 17. 8. 2020 zahájeno řízení, v němž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 196 520,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 196 520,69 Kč od 24. 8. 2017 do zaplacení. Po částečném zpětvzetí žaloby co do částky 12 500 Kč (podání doručené soudu 8. 4. 2021 na č. l. 63-64) se žalobkyně domáhala zaplacení částky 184 020,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 196 520,69 Kč od 24. 8. 2017 do 1. 10. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 184 020,69 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli , datum, smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu (dále jen „smlouva“), v níž se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, (dále jen „účet“). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“), příslušná oznámení a sazebník. Dne , datum, účastníci uzavřeli dodatek ke smlouvě o zřízení a vedení , název, účtu, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností přečerpání peněžních prostředků na účtu do záporného zůstatku ve výši 440 000 Kč (povolený nezajištěný debet) za sjednaných podmínek. Na účtu byl i po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně evidován nepovolený debet. Proto žalobkyně zaslala žalovanému dne 28. 6. 2017 výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu; konkrétně jej informovala o záporném zůstatku ke dni 28. 6. 2017 (-446 678,20 Kč) a vyzvala k úhradě minimální částky 447 178,20 Kč za účelem jeho vyrovnání. Žalovaný ani po této výzvě nehradil, proto žalobkyně z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu odstoupila od smlouvy. Oznámení o odstoupení zaslala žalovanému 2. 8. 2017, účinnost odstoupení nastala 18. 8. 2017. Dle čl. 10.1 VOP se nesplacené závazky žalovaného staly splatnými dnem následujícím po doručení oznámení o odstoupení žalovanému. Dne 23. 8. 2017 žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek. Konečný zůstatek na účtu (-414 720,69 Kč) byl ke dni 23. 8. 2017 převeden na zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . Před podáním návrhu žalovaný uhradil v návrhu vypočtené částky (v součtu činí 218 200 Kč), které byly započteny na jistinu. Rozdíl částek 414 720,69 Kč a 218 200 Kč odpovídá původně žalované jistině 196 520,69 Kč.2. Žalovaný žalobou uplatňovaný nárok neuznával ani zčásti. Namítal zejména promlčení pohledávky a tvrdil nenaplnění důvodu pro odstoupení od smlouvy.3. Soud prvního stupně v této věci rozhoduje již potřetí. Předmětem řízení zůstal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 196 520,69 Kč od 24. 8. 2017 do 1. 10. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 184 020,69 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 500 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení. O naposled uvedeném příslušenství (z jistiny 12 500 Kč) nebylo v žádném z dosavadních rozhodnutí rozhodováno. Žalobkyně vzala již zmíněným podáním ze dne 8. 4. 2021 žalobu výslovně zpět jen co do částky 12 500 Kč, aniž by uvedla, že zpětvzetí činí i co do příslušenství z této již uhrazené části jistiny. Z vymezení toho, čeho se v řízení dále domáhala (z obsahu podání dle § 41 odst. 2 o. s. ř.), však bylo zřejmé, že žalobkyně dále nepožadovala ani zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 500 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení (což by ani nedávalo smysl, bylo-li 1. 10. 2020 zaplaceno). Žalobkyně soudu správnost výkladu jejího dispozičního úkonu před vyhlášením aktuálního rozsudku potvrdila (protokol o jednání ze dne , datum, ). Výrokem II rozsudku zdejšího soudu ze dne 2. 8. 2021, č. j. 9 C 43/2021-91, jenž nabyl právní moci 22. 9. 2021 (pouze v uvedeném výroku II), však bylo řízení zastaveno jen co do částky 12 500 Kč.4. (Prvním) rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 8. 2021, č. j. 9 C 43/2021-91, bylo žalobě zcela vyhověno výrokem I (a v rozsahu shora uvedeném bylo řízení zastaveno) a výrokem III soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně svým (prvním) usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , prvostupňové rozhodnutí ve výrocích I a III zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Zdejší soud (podruhé) rozhodl rozsudkem ze dne 3. 4. 2024, č. j. 9 C 43/2021-270, jímž žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 184 020,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 184 020,69 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení (výrok I), žalobu zamítl ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 196 520,69 Kč od 24. 8. 2017 do 1. 10. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 184 020,69 Kč od 2. 10. 2020 do 9. 10. 2020 (výrok II) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok III). Krajský soud v Brně ve věci následně (podruhé) rozhodoval usnesením ze dne 2. 12. 2025, č. j. 25 Co 176/2024-333. Napadený rozsudek zdejšího soudu ze dne 3. 4. 2024 potvrdil v části výroku I, ve které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 184 020,69 Kč. Ve zbývající části výroku I a v celém výroku II (tedy ohledně zákonných úroků z prodlení), jakož i v závislém nákladovém výroku III rozsudek zdejšího soudu zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Konstatoval, že z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobě mělo být zcela vyhověno, s čímž však nekoresponduje zamítavý výrok II (z odůvodnění totiž neplyne, proč byl nárok na zaplacení příslušenství částečně zamítán). Usnesení odvolacího soudu ze dne 2. 12. 2025 nabylo právní moci 4. 2. 2026. Žalovanému tak byla již pravomocně uložena povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 184 020,69 Kč. Dále bylo řízení pravomocně zastaveno co do částky 12 500 Kč. Soud nyní rozhoduje toliko o příslušenství (v podobě zákonných úroků z prodlení) a o nákladech řízení před soudy obou stupňů.5. Zdejší soud po vrácení věci k dalšímu řízení nařídil jednání, na němž s ohledem na změnu v obsazení soudu postupoval podle § 119 odst. 3 o. s. ř. (sdělení obsahu dosavadních přednesů stran a dosud provedených důkazů), znovu provedl listinné důkazy k zániku smlouvy a počátku prodlení žalovaného (odstoupení od smlouvy ze dne 2. 8. 2017 na č. l. 145 včetně dodejky na č. l. 145 verte, VOP účinné od 1. 1. 2011 na č. l. 24-29 a VOP účinné od 1. 9. 2016 na č. l. 234-239). Žalovaný netvrdil, že by na jistinu 184 020,69 Kč v mezidobí plnil, což by mohlo mít vliv na důvodnost nároku na zaplacení části příslušenství.6. Soud primárně vychází ze skutkového stavu zjištěného v dosavadním průběhu řízení. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu (č. l. 10, 11v), v níž se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikající fyzická osoba, nikoli jako spotřebitel (ve smlouvě je uvedeno IČO, místo podnikání, je odkazováno na výpis z živnostenského rejstříku). Dne , datum, uzavřeli účastníci „Dodatek ke Smlouvě o zřízení a vedení , název, účtu“ (č. l. 14-15). Jednalo se o dodatek ke smlouvě ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému povolený debet na účtu do výše 440 000 Kč (čl. 1.1 dodatku). Čerpání prostředků z povoleného debetu bylo povoleno na dobu 180 kalendářních dnů, a to výběrem hotovosti nebo bezhotovostním převodem z účtu. Po uplynutí této doby musí účet vykazovat nulový či kreditní zůstatek; bude-li po uplynutí této doby vykazovat debetní zůstatek, celý zůstatek bude považován za nepovolený debet (čl. 1.2 dodatku). Žalobkyně byla oprávněna uplatnit jednostranně a s okamžitou účinností tzv. opatření, pokud (mimo jiné) žalovaný neplnil podmínky čerpání povoleného debetu. O provedeném opatření měla žalovaného informovat písemným oznámením s uvedením data účinnosti opatření (čl. 1.5 dodatku). V případě zániku smlouvy se stává vyčerpaná částka povoleného debetu ke dni zániku smlouvy splatnou (čl. 1.6 dodatku). Dne , datum, účastníci uzavřeli „Dodatek ke Smlouvě o povoleném debetu“ (č. l. 247-248), jímž byl změněn dodatek (smlouva) ze dne , datum, tak, že žalobkyně poskytuje žalovanému povolený debet na účtu do výše 500 000 Kč (namísto původně sjednaného limitu 440 000 Kč). Upomínkou ze dne 28. 6. 2017 (č. l. 7) žalobkyně vyzvala žalovaného k vyrovnání nepovoleného debetu. Uvedla, že úvěrový limit povoleného debetu činí 440 000 Kč, ke dni 28. 6. 2017 činil zůstatek -446678,20 Kč, poplatek za zaslání výzvy činí 500 Kč a žalovaný je povinen na vyrovnání nepovoleného debetu zaplatit minimálně 447 178,20 Kč.7. Přípisem ze dne 2. 8. 2017 (č. l. 17, 145) žalobkyně sdělila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a že účinnost tohoto odstoupení nastává ke dni jeho doručení. Jako důvod odstoupení uvedla přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Odstoupení od smlouvy bylo odesláno žalovanému prostřednictvím , právnická osoba, pod specifickým identifikátorem doporučené zásilky