19 C 229/2017-183 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne [datum] uzavřely strany smlouvu o dílo, a to na základě objednávky č. [anonymizováno] [spisová značka] – [anonymizována dvě slova] – rekonstrukce terasy (dále jen„ objednávka“), kdy se žalovaný zavázal provést část rekonstrukce [anonymizována dvě slova] nejpozději do dne [datum] za předem sjednanou cenu. Pro případ prodlení s dokončením díla si strany sjednaly smluvní pokutu 20 000 Kč za každý den prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný dílo nedokončil ani ke dni odstoupení od smlouvy dne [datum], požadoval žalobce smluvní pokutu za 31 dní ve výši 620 000 Kč. Žalobce dále požadoval uhrazení částky 32 759,36 Kč, která představovala přeplatek žalobce žalovanému na zálohách na cenu díla. 2. Na jednání dne [datum] vzal žalobce, pokud jde o nárok 32 759,36 Kč, žalobu zpět a žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto podle § 96 o. s. ř. v tomto rozsahu řízení zastavil a dále se zabýval toliko nárokem ze smluvní pokuty (výrok I.). 3. Žalovaný, pokud jde o smluvní pokutu, navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že dílo trpělo vícepracemi, se kterými se v průběhu sjednávání prací nepočítalo a které vyžadovaly prodloužení termínu díla. Tyto vícepráce pak vedly k tomu, že mezi stranami došlo k dohodě o prodloužení termínu díla, a to do [datum], když ke dni [datum] dílo bylo dokončeno a předáno žalobci (s výjimkou plánované konzervace díla, která se plánovala udělat po ukončení oslav [anonymizováno] dne [datum], které na sporném díle proběhly v řádném termínu). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] po předchozím ocenění zaslal žalobce žalovanému objednávku na provedení díla v rámci rekonstrukce terasy [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“). Původně sjednaný termín dokončení prací byl sjednaná na [datum], avšak k tomuto datu nebylo dílo dokončeno. V rámci objednávky si pak strany sjednaly penále 20 000 Kč pro případ nedodržení termínu dokončení díla (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků a podepsanou objednávkou). Dílo probíhalo do [datum], kdy staveniště opustili dělníci (prokázání výpovědí svědka [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno]) a v následujících dnech na terase proběhla formální recepce (nesporné tvrzení účastníků podložené svědeckou výpovědí např. svědka [příjmení]). Dne [datum] žalovaný vyzval žalobce, aby mu umožnil opětovný přístup na staveniště (prokázáno touto výzvou ve spojení s výpovědí svědka [příjmení]), aby dne [datum] žalobce od smlouvy odstoupil (prokázáno tímto odstoupením). 5. Soud se s ohledem na svůj právní názor zabýval toliko otázkami potřebnými pro posouzení nároků ze smluvní pokuty. 6. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 7. Po právní stránce soud uzavřel, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo, když žalovaný se zavázal provést pro objednatele dílo v termínu do [datum] a žalobce se zavázal za toto dílo zaplatit smluvní cenu. 8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Předpokladem vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu je potom porušení smluvní povinnosti žalovaným a ujednání, že pro případ tohoto porušení bude žalobci zaplacena určitá částka. V daném případě si strany sjednaly platbu, kterou nazvaly penále, a to pro případ porušení ujednání o termínu dokončení díla dne [datum]. Sjednané penále 20 000 Kč denně tak je smluvní pokutou podle § 2048 a násl. o. z. 10. Soud se proto zaobíral, zda byly splněny předpoklady vzniku nároku na smluvní pokutu, tedy zda a kdy došlo k dokončení díla. Z provedeného dokazování je zřejmé, že dílo nebylo ze strany žalovaného do [datum] dokončeno. Ze shodných výpovědí jednatelů účastníků, svědků [příjmení], [anonymizována dvě slova], bylo jednoznačně prokázáno, že dne [datum] mělo dojít k opuštění stavby ze strany dělníků, aby se mohlo [anonymizováno] připravit oslavu. Při tom ještě dne [datum] byl ze stavby„ vyháněn“ svědek [příjmení] (prokázáno výpovědí svědka [příjmení] ve spojení se svědectvím svědka [příjmení]). V té době chybělo dokončit dílo, nejméně pokud jde o konzervace a spárování (prokázáno výpovědí všech zmíněných svědků). Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dokonce vypověděli, že některé práce za žalovaného dělala [právnická osoba]. Soud při tom nemá důvod těmto svědkům nevěřit. Jejich výpověď koresponduje s vyúčtováním žalobce, a i když je svědek [příjmení] jako žalobcův zaměstnanec na výsledku sporu zainteresován, tak svědek [příjmení] neměl důvod v této věci soudu lhát. Soud tak uzavírá, že ke dni [datum], kdy žalovaný opustil stavbu, nebylo žalovaným dílo dokončeno nejméně v rozsahu spárování a konzervace díla, nicméně rozsah nedodělků mohl být i větší. Soudu však pro posouzení věci postačoval toliko závěr, že dílo nebylo k tomuto datu dokončeno, když si strany sjednaly penále ve vazbě na dokončení díla. Z tohoto důvodu pak zamítl návrhy na doplnění dokazování ohledně rozsahu dokončených prací ke dni [datum]. 11. Po tomto datu se pak žalovaný domáhal vstupu na staveniště e-mailem ze dne [datum] (prokázáno tímto e-mailem a výpovědí svědka [příjmení]), nicméně to mu již nebylo do dne [datum] umožněno (nesporné tvrzení účastníků). Je tak nepochybné, že od [datum] do [datum] nebyl žalovaný přítomen na staveništi a dílo nedokončil. Nic na tom nemění ani převzetí celého díla [anonymizováno], když z výpovědi svědka [příjmení] bylo prokázáno, že šlo toliko o formální dokument určený [anonymizována dvě slova], který neobsahoval reálné skutečnosti. 12. Soud jen pro úplnost konstatuje, že děj následující po [datum] již nebyl předmětem sporu a soud se dalším skutkovým dějem nezabýval. 13. Po formální stránce tak žalovaný v období od [datum] do [datum] nesplnil svoji povinnost dokončit dílo ze smlouvy o dílo a pro tento případ si strany sjednaly smluvní pokutu 20 000 Kč denně. 14. Soud se proto zabýval námitkami žalovaného, pro které by žalobci neměl platit smluvní pokutu. 15. Žalovaný v prvé řadě namítl, že došlo k posunutí termínu díla na den [datum]. K tomuto posunutí soud provedl důkazy listinami, a to e-mailem svědka [příjmení] ze dne [datum], ve kterém svědek upozorňoval žalovaného na nepřekročitelnost sjednaného termínu [datum]. Dále soud provedl k důkazu zápisy ve stavebním deníku, nicméně s ohledem na skutečnost, že (s výjimkou jediného zápisu) do něj žalobce ničeho nezapisoval, není možné z něj dovozovat sjednání posunutí termínu díla na den [datum], respektive souhlas žalobce se změnou termínu. S ohledem na tuto skutečnost byl obsah stavebního deníku pro tento spor (po částečném zpětvzetí žaloby) irelevantní. 16. Soud v tomto směru vyslechl svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří nevěděli nic o tom, že by si žalovaný s žalobcem dojednali posun termínu. Obecně vzato připustili, že na stavbě došlo k nějakým posunům termínů, ale potvrdili maximálně posun termínu ze strany [anonymizováno] ve prospěch žalobce, avšak nikoliv ve prospěch žalovaného, když u jednání žalobce s žalovaným nebyli přítomni. 17. Svědek [jméno] [příjmení], který zastupoval na stavbě žalobce, popřel, že by kdy s žalovaným, respektive jeho dodavatelem prodloužil termín dokončení díla. K posunutí termínu díla sice došlo, ale to se týkalo dokončení prací ve vztahu žalobce vůči jeho zadavateli, nikoliv vůči žalovanému. Obdobně pak vypovídal jednatel žalobce. 18. Naproti tomu svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že došlo k posunutí termínu díla, ústně na stavbě na den [datum]. Toho se účastnil jednatel žalovaného, svědek [příjmení], svědek [příjmení] a svědek [příjmení]. 19. Soud také vyslechl jednatele žalovaného, který k výslovnému dotazu soudu, zda došlo ke změně termínu dokončení díla dohodou, odpověděl, že nikoliv. Pouze mu svědek [příjmení] sdělil, že žalobce si sjednal prodloužení termínu. Je tak zřejmé, že si sám nepamatoval setkání, o kterém hovořil svědek [příjmení]. 20. Soud tak po provedeném dokazování má za prokázané, že mezi [anonymizováno] a žalobce došlo k prodloužení termínu dodání díla do [datum]. Toto prodloužení se však netýkalo žalovaného. Pokud svědek [příjmení] byl přesvědčen o tom, že došlo k posunutí termínu i pro žalovaného, tak dle názoru soudu jde o nesprávnou interpretaci události, případně si správně nepamatoval události, když uváděl, že u dohody byl i jednatel žalovaného, který sám popřel prodloužení termínu. Z dohody mezi svědkem [příjmení] jako zástupcem žalobce a svědkem [příjmení] jako zástupcem [anonymizováno], nelze usuzovat, že by se dohoda týkala i vztahů s žalobcovými subdodavateli (včetně žalovaného). Navíc je třeba rozlišovat mezi ujednáním o změně termínu dodání a poskytnutím