19 C 635/2014-37 — Okresní soud Praha-východ

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se smluvní pokutou za prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smluv o dílo ze dne 4. 6. 2014 a 4. 9. 2014, na základě kterých žalobce pro žalovanou prováděl úklid. Žalobce tak žalované fakturoval dlužnou částku fakturami [číslo]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 5. 5. 2015 byl zjištěn úpadek žalované usnesením Krajského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]. Dne 24. 7. 2020 byla žalovaná rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozena od hrazení všech dluhů, které byly do insolvenčního řízení přihlášeny nebo tam přihlášeny být mohly. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že žalované vznikl dluh na základě smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. o. z., který se stal splatným již před zjištěním úpadku žalované a žalovaná byla od všech těchto dluhů osvobozena dle § 414 zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nezabýval se soud vznikem a existencí tvrzené pohledávky, neboť ke dni jeho rozhodnutí by se jednalo toliko o pohledávku naturální, kterou není možné přiznat v soudním řízení. Soud za této situace nezkoumal vznik a trvání pohledávky a žalobu bez provádění dokazování v tomto směru zcela zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.