21 C 218/2020-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Kyperské republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval – v souladu s ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení [číslo]) a jednak nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), když mezi Českou republikou a Kyperskou republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by problematiku smlouvy o úvěru upravovala, a dospěl k závěru, že podle čl. 1, 4 nařízení [číslo] je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 28 ve spojení s čl. 6 bod 1. nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky. 6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly dne [datum] žalovanému převodem na bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] (viz faktura [číslo] žádost [číslo] Standardní podmínky úvěrové smlouvy, úvěrová smlouva platná pro klienty v České republice a výpis z účtu). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí úvěru ve výši [částka], a to vše do dne [datum]. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž postoupila svou pohledávku z výše uvedené smlouvy na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky [právnická osoba] [příjmení] p.l.c za žalovaným na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky (viz předžalobní výzva a podací arch). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a je povinen platit i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), náleží odměna ve výši [částka], dle § 14b odst. 5 a. t., náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a písemné podání nebo návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (např. řízení vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 6 C 70/2019, 3 C 83/2019, 34 C 79/2019) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.