3 C 220/2019-84 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky včetně poplatku ve výši [částka], a to formou 60 týdenních splátek ve výši [částka]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Žalovaný tak dluží na jistině [částka] a na poplatku [částka]. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni; postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci proti uvedenému postupu nenamítali, a proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání. 4. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě se [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je vrátit i s poplatkem ve výši [částka] v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši [částka] a poslední splátkou ve výši [částka], kdy první splátka je splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy, přičemž celkem mělo být zaplaceno [částka]; částka [částka] byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě o zápůjčce; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Strany si sjednaly výpůjční úrokovou sazba ve výši 20,5 % ročně (prokázáno čl. 4 smluvních podmínek). Podle smluvních podmínek byla [právnická osoba] oprávněna požadovat uhrazení celé dlužné částky v případě, jestliže žalovaný nesplní svou povinnost uhradit příslušnou splátku (prokázáno čl. 12 smluvních podmínek). Žalovaný uhradil řádně splátku naposledy dne [datum], předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného [částka] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně seznamu postoupených pohledávek); dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky [právnická osoba] za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Žalovaný je státním občanem Bulharské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) - úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení [číslo]), jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a jednak ve Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharsko lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášenou pod [číslo] Sb., a dospěl k závěru, že podle čl. 1, 4 nařízení [číslo] je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 3 nařízení [číslo] ve spojení s 21 úvěrových podmínek, je rozhodným právem právní řád České republiky. 7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu. 8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2391 odst. 1 o.z. má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).