3 C 323/2020-21 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení od dne [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] provedla na základě pokynu Městské policie hl. města Prahy odtah vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Dluh žalovaného činí [částka] za odtah, částku [částka] za první až třetí den střežení a částku [částka] za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den střežení a částku [částka] za každý následující den. Celkem požadovala žalobkyně zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci proti uvedenému postupu nenamítali, a proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání. 4. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: 5. Ze zřizovací listiny příspěvkové organizace Správy služeb hlavního města Prahy soud zjistil, že hlavní město Praha zřídilo v souladu s příslušnými právními předpisy žalobkyně jako příspěvkovou organizaci, přičemž do předmětu její činnosti patří mimo jiné i výkon oprávnění hlavního města Prahy spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. 6. Z Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, ve znění účinném od 1.4.2013, soud zjistil, že cena za úplný odtah vozidla činí [částka], cena za parkovné [částka] za první až třetí i jen započatý den, částka [částka] za čtvrtý až 180. den a částka [částka] od 180. dne. 7. Z požadavku na odstranění vozidla ze dne [datum] a z Protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] ve 12:20 hodin provedla žalobkyně na základě rozhodnutí strážníka městské policie z důvodu ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb. odtah motorového vozidla [značka automobilu], černé barvy, bez registrační značky, na parkoviště provozované žalobkyní. 8. Ze záznamu o otevření vozidla včetně fotografií ze dne [datum] bylo zjištěno [příjmení] vozidla [anonymizováno] 9. Z karty vozidla z registru vozidel bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla byl od [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Dopisem ze dne [datum] byl pan [příjmení] vyzván úhradě ceny za odtah a střežení vozidla na parkovišti. 10. Z dopisu [jméno] [příjmení] žalobkyn ze dne [datum] a kupní smlouvy mezi panem [příjmení] a žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodal vozidlo žalovanému dne [datum]. 11. Z oznámení od odtahu a výzvy k převzetí vozidla ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k převzetí vozidla a úhradě dlužné částky 12. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 13. Žalovaný je občanem Ruské federace s pobytem na území České republiky, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud tuto otázku posoudil - v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášené pod [číslo] Sb. (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a dospěl k závěru, že podle čl. 38 mezinárodní smlouvy je ve věci dána pravomoc i příslušnost českého soudu k rozhodnutí věci a podle téhož článku je rozhodným právem právní řád České republiky. 14. Podle ustanovení § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, platí, že (1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen. (2) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu. (3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu a) po projednání přestupku příkazem na místě, b) prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo c) po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli. (4) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které a) tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotky, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. (5) Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil. (6) Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. (7) Na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích prostředcích. 15. Podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, provozovatelem vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. 16. Z výše uvedených ustanovení zákona vyplývá, že v případě podle § § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., se vozidla odstraní na náklad jeho provozovatele tedy osoby, která je vlastníkem vozidla nebo osoby, která je jako provozovatel zapsán v registru silničních vozidel. Mezi žalovaným jako vlastníkem vozidla a žalovanou jakožto právnickou osobou, která na základě rozhodnutí obecní policie odstranila vozidlo žalovaného, za což si účtuje náhradu nákladů tohoto úkonu a parkovné, tak vznikl závazkový vztah. 17. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s uhrazením dlužného peněžitého plnění, je dán nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 19. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).