7 C 326/2020-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 800 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne 16. 8 2016 smlouvu o půjčce č. 280484, kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně kapitalizovaným pro dobu do předpokládaného řádného splacení na částku 1 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná si dále sjednaly doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se žalovaná zavázala uhradit 290 Kč. Datum poslední předpokládané splátky bylo stanoveno na 26. 9. 2017 Poslední platba byla žalovanou uhrazena dne 16. 1. 2017. Žalovaná uhradila celkem částku 5 890 Kč, kterou žalobkyně započetla částkou 1 061,53 Kč na jistinu, částkou 1 400 Kč kapitalizovaný úrok, částkou 2 000 Kč na poplatek za administrativní činnost, částkou 1 331,91 Kč na poplatek za hotovostní inkaso a částkou 96,56 Kč na poplatek za životní pojištění. Ke dni 29. 11. 2019 dosahoval dluh na jistině výše 8 938,47 Kč, na smluvních poplatcích výše 2 668,09 Kč a na poplatku za životní pojištění částku 193,44 Kč. Žalobkyně rovněž žádá uhrazení smluvního úroku a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Dne 29. 11. 2019 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes doručení výzvy (vč. doručení fikcí) se účastníci k výzvě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 16. 8. 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 4 000 Kč, tj. v celkové výši 7 400 Kč. Tuto částku měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dále touto smlouvou sjednána doplňková služba životního pojištění, za kterou se žalovaná zavázala uhradit částku 290 Kč. Pro případ prodlení žalované mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanoveném prováděcím předpisem. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 29. 11. 2019, včetně přílohy, zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla k tomuto dni na žalobkyni oprávnění požadovat nesplacenou část dluhu žalované. 6. Z dopisu, který zaslala dne 29. 11. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalované, soud zjistil, že žalovaná byla informována o změně osoby, jíž má svůj dluh hradit. 7. Dopisem ze dne 30. 4. 2020 byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. 8. Ze shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne 16. 8. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč. Tuto částku měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná byla dále povinna uhradit částku 290 Kč za sjednanou doplňkovou službu životního pojištění. Pro případ prodlení žalované mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanoveném prováděcím předpisem. Ke dni 29. 11. 2019 pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla oprávnění neuhrazenou část tohoto dluhu po žalované požadovat na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož dne. Žalované ke dni postoupení pohledávky zbývalo uhradit na dlužné jistině 8 938,47 Kč, na poplatku 2 668,09 Kč a na pojištění 193,44 Kč. 9. Zaplacení celé dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalované tvrzeny, tedy ani prokázány. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako zapůjčitel, a žalovaná, jako vydlužitel, uzavřely smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně tak žalované poskytla peněžní prostředky, které byla žalovaná povinna vrátit, a to i s domluvenými úroky a poplatky. Žalovaná však tuto částku žalobkyni nevrátila. Ke dni postoupení pohledávky tak činil dluh na jistině zápůjčky částku 8 938,47 Kč, na poplatku částku ve výši 2 668,09 Kč, na pojištění částku 193,44 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 1 573,01 Kč ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 8 938,47 Kč od 4. 10. 2017 do 29. 11. 2019. Žalobkyni dále náleží zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. 15. Pokud žalobkyně požadovala rovněž zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 676,23 Kč, tj. ve výši 23,72 % ročně z částky 8 938,66 Kč jdoucího od 27. 9. 2017 do 29. 11. 2019 a dále smluvního úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 938,47 Kč jdoucího od 30. 11. 2019 do zaplacení, nebyl její požadavek oprávněný. Jednalo se totiž o smluvní úrok požadovaný po splatnosti poslední splátky, ve smluvních podmínkách přitom bylo sjednáno (čl. 1), že v případě prodloužení doby trvání smlouvy nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Smlouva byla přitom dle čl. 9 uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky, tedy do dne 26.9.2017. Z toho důvodu soud ve výroku II. požadavek na zaplacení smluvního úroku z jistiny pro období od 27.9.2017 do zaplacení, zamítl. 16. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně, neboť na ni byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení převedena v souladu s § 1879 o. z. 17. Soud proto žalobkyni v jejím nároku vyhověl a to včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). 18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci, co se týče jistiny, plný úspěch a zaslala žalované ve lhůtě nejméně 7 dní před podáním žaloby předžalobní upomínku, byla jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Výše jí účelně vynaložených nákladů činí 2 252 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), z odměny advokáta ve výši 900 Kč, kdy odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč (dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“)), při 3 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT). Dále se výše přiznané náhrady nákladů skládá z náhra