7 C 436/2020-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 822 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 22. 11. 2016 smlouvu [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně kapitalizovaným pro dobu do předpokládaného řádného splacení na částku 2 800 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně s žalovaným dále sjednala doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se žalovaný zavázal hradit částku 522 Kč. Žalovaný měl uhradit výše uvedené částky v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Datum poslední předpokládané splátky bylo stanoveno na 2. 1. 2018. Žalovaný však tyto částky právní předchůdkyni žalobkyně nesplácel řádně; poslední splátka byla uhrazena dne 25. 11. 2016. Ke dni 29.11.2019 dosahoval dluh na jistině výše 20 000 Kč a na smluvních poplatcích výše 12 822 Kč. Žalobkyně rovněž žádala uhrazení smluvního úroku a úroku z prodlení v zákonné výši z nesplacené jistiny. Dne 29. 11. 2019 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes doručení (vč. doručení fikcí) se účastníci k výzvě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 22. 11. 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně kapitalizovaným pro dobu do předpokládaného řádného splacení na částku 2 800 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, tj. v celkové výši za poplatky 14 800 Kč. Žalobkyně s žalovaným dále sjednala doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se žalovaný zavázal uhradit částku 522 Kč Tyto částky měl žalovaný uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 29. 11. 2019, včetně přílohy, zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla k tomuto dni na žalobkyni oprávnění požadovat nesplacenou část dluhu žalovaného. 6. Z dopisu, který zaslala dne 29. 11. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, soud zjistil, že žalovaný byl informován o změně osoby, jíž má svůj dluh hradit. 7. Dopisem ze dne 30. 4. 2020 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. 8. Ze shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne 22. 11. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 2 800 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně s žalovaným dále sjednala doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se žalovaný zavázal uhradit částku 522 Kč Tyto částky měl žalovaný uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Ke dni 29. 11. 2019 pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla oprávnění požadovat neuhrazenou část tohoto dluhu po žalovaném na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne. Žalovanému ke dni postoupení pohledávky zbývalo uhradit na dlužné jistině 20 000 Kč a na poplatcích včetně poplatku za životní pojištění 12 822 Kč. 9. Zaplacení celé dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalovaného tvrzeny, tedy ani prokázány. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako zapůjčitel, a žalovaný, jako vydlužitel, uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalobkyně tak žalovanému poskytla peněžní prostředky, které byl žalovaný povinen vrátit, a to i s domluvenými úroky a poplatky. Součástí smlouvy bylo rovněž sjednání pojistného v souladu s výše citovaným ustanovením. Jelikož žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, zapůjčenou jistiny a poplatky k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. Žalovaný je tak žalobkyni dlužen na jistině zápůjčky částku 20 000 Kč, na poplatcích vč. poplatku za životní pojištění částku ve výši 12 822 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 3 253,61 Kč ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od 10. 1. 2018 do 29. 11. 2019. Žalobkyni dále náleží zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. 16. Pokud žalobkyně požadovala rovněž zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 171,73 Kč, tj. ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucího od 3.1.2018 do 29. 11. 2019 a dále smluvního úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucího od 30. 11. 2019 do zaplacení, nebyl její požadavek oprávněný. Jednalo se totiž o smluvní úrok požadovaný po splatnosti poslední splátky, ve smluvních podmínkách přitom bylo sjednáno (čl. 1), že v případě prodloužení doby trvání smlouvy nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Smlouva byla přitom dle čl. 9 uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky, tedy do dne 2.1.2018. Z toho důvodu soud ve výroku II. požadavek na zaplacení smluvního úroku z jistiny pro období od 3.1.2018 do zaplacení, zamítl. 17. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně, neboť na ni byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení převedena v souladu s § 1879 o. z. 18. Soud proto žalobkyni v jejím nároku (mimo část smluvního úroku – viz. bod 16) vyhověl a to včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). 19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci, co se týče jistiny, plný úspěch a zaslala žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dní před podáním žaloby předžalobní upomínku, byla jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Výše jí účelně vynaložených nákladů činí 3 492 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 314 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), z odměny advokáta, kdy odměna za 1 úkon právní služby činí 500 Kč (dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“)), při 3 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT). Dále se výše přiznané náhrady nákladů skládá z