7 C 440/2020-18 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 315 Kč z titulu neuhrazeného pojištění ze smlouvy [číslo] ze dne 15. 2. 2019. Předmětem smlouvy pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla SEAT LEON, [registrační značka]. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Dne 15. 2. 2019 uzavřely žalobkyně a žalovaný smlouvu, podle které měla žalobkyně žalovanému nahradit v budoucnu vzniklou škodu vzniklou provozem automobilu SEAT LEON, [registrační značka]. Žalovaný pak měl za to žalobkyni platit částku 3 187 Kč půlročně. Žalovaný byl vyzván k úhradě pojistného v dodatečné lhůtě. Jelikož žalovaný pojistné neuhradil, sjednané pojištění zaniklo ke dni 22. 11. 2019. Dlužná částka ve výši 2 315 Kč se skládá z pojistného za období od 15. 8. 2019 do 22. 11. 2019 a poplatku za upomínání ve výši 300 Kč za každou ze dvou zaslaných upomínek. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván upomínkou ze dne 19. 3. 2020. Po právní stránce byla tedy věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ zákon“), a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva zanikla dne 22. 11. 2019 v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni platit smluvené pojistné (§ 2758 odst. 1 o. z.). Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Žalobkyni dále vznikl nárok na uhrazení nákladů spojený se zasláním dvou upomínek, neboť povinnost žalovaného náklady upomínek nahradit byla stanovena odkazem na Všeobecné pojistné podmínky a Sazebník žalobkyně (§ 1751 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala za období od 23. 11. 2019 do 5. 8. 2020, tj. do dne podání žaloby. Zákonný úrok tak činní částku 163 Kč. Soud tak shledal nárok žalobkyně důvodným a rozhodl, jak je uvedeno shora ve výrokové části rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% ve výši 189 Kč. Aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (viz např. sp. zn.: 6 C 207/2020, 6 C 220/2020 nebo 35 C 407/2020), a jehož předmětem je vymáhání pojistných pohledávek vyplývajících z podnikatelské činnosti žalobkyně. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Soud pro úplnost dodává, že si je vědom toho, že žalobkyně je subjektem s větším množstvím pojistných produktů, při kterých dochází k většímu množství variant a postupů, jak žalobkyně uvádí v žalobě. Avšak soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným skutkovým základem, kdy pojištěný nehradí smlouvou sjednané pojistné ve stanovené výši a následně nereaguje na upomínky dlužného pojistného ze strany pojistitele. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobkyně pouze k drobným úpravám žaloby ve vztahu k okolnostem, resp. důvodům neplacení či zániku pojistné smlouvy. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b advokátního tarifu. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).